Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZima
10. 12. 2007
1
2
534
Autor
JKey
Vločky padaj tmou,
a snad to není jenom mnou, že
zima už tak nestudí,
ale mé tělo do teplé přikrývky zabalí.
Už ani stesk tolik nebolí,
ze ztráty té jediné,
vždyť čas přec všechno zahojí.
Již netrápí mě zima,
neb já jsem mezi Nima našel svůj domov.
Už netrápí mě svědomí
a při krásné ztrátě vědomí,
mě už srdce tolik nebolí.
Zbaven všech iluzí a vyléčen jdu dál životem,
už nejsem tak naivní, půjdu sám za světlem
2 názory
jde spíše o jakousi výpověď, ale k básni tomu ještě něco chybí. Např. pokulhává rytmus:
... zima už tak nestudí,
ale mé tělo do teplé přikrývky zabalí...
... Zbaven všech iluzí a vyléčen jdu dál životem,
už nejsem tak naivní, půjdu sám za světlem ...
Dále uvádíš, že jde o volný verš, ale vědomě ho místy utváříš do průledného rýmu, máš tam hovorový výraz ...Nima... ač jinak se snažíš o spisovnou češtinu, schází tomu metafora, obraznost, ale také nějaká myšlenka, protože ty vlastně jen popisuješ daný stav.
A tak jsem tě notně otrávil, ale to velmi brzy přejde a ty se s tím nakonec vyrovnáš. Tak se nezlob.