chaos vládne všemu

v rozpínavých mlhovinách galaktické ohně planou

otevřenou branou pekel rozbíhají se v roztodivném květu

a znovu vzlínají až do nekonečných hlubin dávnověku

jako tenké spirály smrti

tisíce rentgenových očí oscilují nad nedopalky hvězd

rozsévajíc zkázu, záblesky na kusy trhají

náhodné řetězce truchlivých bohů

a z obnažených vyvřelin stoupá šedý dým

žlutavé skvrny putují po těle gigantického mloka

jeho zkaženou krví proudí vstříc své vlastní záhubě

déšť pomatených atomů v tajemném pásu bez hmoty

bičuje tělo prázdnoty, slévá se v bystřiny a spásné proudy

a plynule se ztrácí v nesmírné gravitaci

neutronových hvězd