Hruď

Plameny co nedají se zhasit
jako vlny moře, jsou Tvé vlasy
černé jako perly nebe
oči, víčka, rety Tvoje

Jsi vánkem co mě chladí
po zádech mi projel led
Tvoje prsty něžně hladí
až se srdci tají dech
Tvoje kůže je tak hebká
jako nejjemnejší jarní květ
ruce Tvé mě teď svlékly
vidím v Tobě celý svět

V obětí Tě tisknu pevně
něžně tulím, líbam jemně
cítím tlukot Tvého srdce
na mé hrudi v celém těle
a to moje ve Tvém
víc se zpátky nevrátí

malé ruce držím ve své dlani
a hladím Tě na stehnech
Tvoje líce rudnou vedrem
když Tě líbám na šíji

jezdím rukou po Tvých bocích
nahoru a zase dolů
celé Tvoje tělo líbám
přes ňadra až k pupíku

Políbím Tě za krkem
výskám rukou ve vlasech
na víčkách a na čele
a pak kolem ramene

Toužím se Tě dotýkat
sjedu rukou pod paždí
zapletu si prsty do Tvé dlaně
od konečků prstů
po ruce až k loktu
a políbím na tváři

rudé jako květy růže
jemné jako sametový šat
šťavnaté jak jahody
co lásky dobyl hrad
sladké jako lesní med
svůdnější než všechny ženy
jako kdybych líbal květ
jsou Tvé naplé rety