Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStromy
Autor
JenProTebe
Stromy
Proplétající se větve stromů našich životů nás často nesou stále výš,
co se však stane, když rostou moc rychle a náhle se proces zastaví?
Prudká změna - padáme dolů, lámeme větve a kdo škodu napraví?
Ptám se: proč nás vždy touha pohltí?
Spalující touha jež nezná slitování,
touha vidět koruny ostatních stromů z ptačí perspektivy.
Chtíč, jenž nás nepustí, dokud naše větve nebude napadat ten největší vítr,
který touží potom, aby na nás namířili ostatní svoje objektivy.
Copak lidé nevidí tu nevýhodu velkých stromů?
Každý strom jednou spadne a často s sebou strhne i ostatní.
Čím větší byl, tím více škody natropí.
Je-li katem vítr, často s sebou vezme i pár domů.
Někdy mám pocit, jako bychom si mysleli, že náš strom vyroste až do nebe.
Myslíme si, že jsme dost silní.
Slovo které nás více vystihuje je: naivní.
Nechápeme, že ať bude náš strom jakkoli vysoký, ptáci budou mít vždycky možnost
vidět ho jako malou tečku.
Proto lze mé doporučení a zároveň nejcennější rada jakou ti mohu dát vyjádřit třemi slovy.
Staň se ptákem;)