leporelo duhy

už název napovídá, že se snažíš o něco jakoby neobvyklého ... opravdu "jakoby", protože svými obraty čtenáře akorát znudíš ... 'úsměv pomněnkový' je místo obligátních očí pomněnkových ... atd. Prostě nic ...

A konečně falešný sentiment, to je něco jako laciná bižuterie proti diamantu. Nemám rád předváděné bolístky (a ne že bych se toho sám druhdy nedopustil), sentimentální hry na hloubku pocitu. Tvé srdce měřit nemohu a nechci, avšak text mluví, podotýkám v tomto smyslu, svou vlastní řečí.

I když na druhou stranu účaří není obvyklé slovo, takže zásoba asi nějaká přeci jen bude, snad ne toliko knih v regále knihovny ;o) Ať tak či onak, k čemu to, když svým kontrastem pouze podtrhuje bezútěšnost projevu slov okolostojičných? Hledalas onen rým dlouho? Jedná se o prostý rytmický přílepek nebo plnovýznamové slovo? Rytmicky ne zcela ujasněná místa bych také našel, ale nechce se mi do názorných pitev, konečně není to tak podstatné jako fakt, že ona metrická forma ničemu zvláštnímu neslouží, nepracuje, prostě je jen víceméně mechanicky naplněna, tam kde se dopachtíš "dokonalosti" zmrtvělá. Takto mohu (tedy já lépe ;) napsat i recept na polévku nebo třeba dlužní úpis, dobrou poezii tím z takového textu neudělám.

To si tedy děvče, zakládáš mylně. Zkus si "dobře" přečíst nějakou "dobrou" poezii a třeba na to přijdeš proč. Ano, styl je vskutku čitelný a rozpoznatelný, ovšem nikoli ve smyslu jedinečnosti či osobitosti. Ale dosti sarkasmu. Tvé obraty jsou vesměs užité, mnohé za hranicí vyžilosti a nový náboj, posazení, obsah jim dát neumíš. V textu jsem nenašel jediný tvůj vlastní obrat či jazykový nápad. Příklady klišé? Pomineme-li snadné cíle jako hlazení očima či psaní doteky, třeba paleta tváří, které, když už náhodou nejsou vrásčité, pravděpodobně musejí býti vlídnými, je věc vhodná snad už jen do publicistiky.

co je na tom klišovitého?? by mne zajímalo, čistě informativně, docela si zakládám na své dobré slovní zásobě, svých vlastních výrazech, svém stylu, který je prý čitelný a rozpoznatelný. A jak bys tedy definoval falešný sentiment?? :-)

Klišé utopená ve falešném sentimentu, byť pocit při psaní mohl být sebeupřimnější.

Dílčí neobratnosti "by se mi zrcadlil do nálad" nebo prohřešky proti gramatice (barvy se přece vpíjejí a ne vpíjí), značně snižují můj dojem z jinak celkem umně kroužených rýmů. Nejen rychle psát, ale také se zamyslet nad napsaným!

promiň za dvě milé, mělo být jenom jedno milé

milé

milé