Alfa a Omega

Jedné mrazivé bezměsíčné noci.

Pozdní večer. Šla. Třeskutý mráz. Zamyslela se. Nevnímala okolí. Nikde nikdo. Vzhlédla k nebi. Bez hvězd. Pára od pusy. Třásla se. Tesknota. Zrychlila. Je jí tepleji. Ticho. Za městem. 

Klid. Chtěla by společnost. Chtěla by být sama. Je sama. Zmatená. Noční procházka. Rybník. Zamrzlý. Vstoupila. Na led. Šla. Klouzala se. Chtěla dojít doprostřed. Mráz. Led. Musí být pevný. Snad. Vzrušení. Sama. V noci. Uprostřed rybníka. Poskočila. Radost. Konečně! Zase cítí radost! Praskot. Neslyší. Sama. Uprostřed rybníka. Led. Povolil. Jak je to možné?!? Ledová voda. Těžký kabát. Mrazivé bodání. Do morku kostí. Sama. Nikde nikdo. Poslední myšlenka. Je sama. Konec...

Jedné mrazivé bezměsíčné noci.

Dva páry očí. Světlo svící. Hřejivé světlo. Měkké světlo. Dívají se. Na sebe. Ticho. Touha. Všude kolem. Letmé doteky. Chvění. Pohled. Pohlazení. Láska. Blíž. Blíž. Ještě blíž. Kapička. Potu. Stéká. Po zádech. Splynutí. Dvou duší. Splynutí. Dvou myslí. Splynutí. Dvou těl. Přerývaný dech. Odevzdání se. Cele druhému. Se vším, co jsem. A co mám. Souznění. Tlukot srdce. Počátek něčeho nového...Nový život...