Můj přítel Boris

Zašíval sem ponožku slabou pevnou nití

hned jak sem ji sundal z nohy, bylo cítit hnití.

Vzpomněl sem si, že na špínu voda s mýdlem platí.

To mi řekla kdysi dávno, moje drahá máti.

Mému čichu by se asi mohlo něco stát,

tak sem spěchal do koupelny, přestal sem si hrát.

Z lavoru sem vyléval, černou vodu s pěnou

vylil sem ji do kanálu, jen ať krysy zhynou

ponožku sem zahodil pořídím si jinou.