Procitnutí

Dávno jsem jinde, netoužícně

pryštivná slova zdupána neochvějnou realitou...

...zapomenuta.

Dnes vzbudila se k žití, v úžasu hledící kolem sebe....

Kde spala po ty roky?

Kde opoměla duši toulavou?

Dítě choulící se v náruči je všeho příčinou.

To sladké malé bytí mi vzalo moji duši

.... a dalo jinou...

Realitou protkanou, vonící po starostech a přízemnosti

Stanula jsem v tvář dvou světů.

Zas slyším noty tajemna, vesmír opět obklopuje mysl roky trýzněnou,

však nový pohled prozářen je zázrakem, jež choulí se v mém klíně....