Ad astra ...

Ad astra …

Jeho ústa šeptávala: ad astra, ad astra.

Oči rády vzhlížely k nebi,

tu snil o plavbě mléčnou dráhou.

Jen ústa šeptávající: ad astra, ad astra.

Plout v nebeském korábu, hvězdný oř uhání,

rozviřující bílé chuchvalce par.

Ad astra, ad astra …

Jaká úchvatnost by to byla.

Skvost míjet korábem draka, lva …

i pannu smějící se, vodnáře dárce,

neb váhy odměřující naše skutky.

Ad astra, ad astra …šeptaly ústa jeho.

Jednou , jednou spojí se i „On“ ve hvězdný dech.

Třpytící se stane hvězdou a jiný mluvit počne …

Ad astra, ad astra …

Jen šeptat ad astra, ad astra …

                              A již započaly rety ad astra šeptat …