Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Temný Anděl z Čech

23. 01. 2008
1
7
1014
Autor
Džuga

Dle skutečné události...

Temný Anděl  z Čech

Roman Demeter alias Džuga

 

 

      

   Pošmourný podzimní večer  uprostřed ztichlého sídliště už ničím nepřipomínal zašlou slávu města. Nocí se neslo osamocené, chraplavé vytí mrouskajících se toulavých koček. Na tmavém chodníku prázdné ulice svítil odlesk měsíce v rudé kaluži krve. Nepřítomné, nehybné oči hleděly na husté tmavé mraky, pomalu plující oblohou…

   Jsem mrtev…

 Myšlenka líně proplouvala umírajícím mozkem. Konečně se tedy dozvím jak to vlastně je s posmrtným bytím či nebytím. Ne že by mi na tom záleželo. Můj život nestál za nic. Všichni mě opustili, když jsem přišel o práci a stal se bezdomovcem. Jediný člověk, který se o mě zajímal, byla má milovaná dcera z rozvedeného manželství. Nechci ji dál dělat ostudu.
  Tak ať už to mám za sebou…
Mlhavá černota pomalu dusila jiskřičku vědomí…konec. Chladnoucí tělo působilo zvláštním, klidným dojmem,  všechno kolem jakoby upadlo do věčného spánku.  

 

   O půl roku později…

 

   Autobus neúnavně projížděl zatáčky klikatící se cesty. Ospalé ticho rušil jen pravidelný šum motoru. Na sklopených sedadlech polehávali zaměstnanci prodejny elektrosoučástek. Podnikový zájezd se chýlil ke konci…
   V přední části vozu sledovala mladá žena míhající se krajinu za oknem. Vzpomínala na svého otce…Proč jí to udělal? Přece věděl, jak ho měla ráda.
   Myslela na něj často, i teď na zpáteční cestě…
Náhle jakoby jí hlavou projel bolestivý oslňující záblesk. Obrovská vlna mučivých emocí zaplavila její mozek i srdce. V žaludku cítila řezavou bolest. Přitiskla obě dlaně na spánky a začala ječet.
„ÁÁÁÁÁÁ…..“
    Řidič s leknutím dupl na brzdu. Autobus kvílející třením pneumatik o vozovku, smykem zastavil u kraje cesty. Cestující padali jeden přes druhého a s nadávkami se sbírali z podlahy. Ubohá dívka zkroucená pod sedadlem, nepřestávala křičet bolestí….

 

O 3 měsíce později...

 

   Je to právě 3 měsíce, co byla naposledy venku…Z autobusu ji vynesli na nosítkách a odvezli do nemocnice. Lékaři marně hledali příčinu její trvající psychické poruchy. Cítila stále panický strach ze světa za oknem svého bytu.
   Manžel nechápal co se to s ní stalo. Dříve žena plná života, se nyní ustrašeně  krčila v koutě kuchyně. Jakoby i o něj ztratila zájem.
  Obě dcery v pubertálních letech, lítostivě hladily  ruce své matky.
V lékařské zprávě z psychiatrické léčebny stála diagnóza: Panická porucha - maniodepresivní agarofobie.

    Postupně, s pomocí silných léků se jí podařilo alespoň dojíždět do práce a zpět. Často ovšem musela již po pár zastávkách tramvaje vystoupit a přivolat mobilem manžela. Jízda autem bylo pro ni mnohem snesitelnější.
   Horší bylo, že ji muž přestal zajímat. Nestála již o společné lože. Naproti tomu měla nutkavou touhu po jiných…
   V jejím nitru plála touha po lásce…
Čím větší byl panický strach z okolí, tím větší byla její touha…Pak se objevil ON…
  Bylo to jako blesk z čistého nebe. Stála jako vždy za pultem a vypisovala paragon. Náhle zaslechla příjemný mužský hlas:
„Dobrý den…“
Vzhlédla a jejich oči se setkaly. Pocítila vnitřní žár stoupající hrudí výš a výš…Vůbec nevěděla co dělá. Její ústa jakoby sama od sebe promluvila:
„Dobrý den, neznáme se? Určitě ano, ale nemohu si vzpomenout odkud….Co kdybychom to probrali u kávy? Končím ve čtyři “, usmála se na něj svůdným úsměvem.
„Samozřejmě, budu se těšit “, mladý muž potěšeně odpověděl.

 

Scházeli se skoro každý den, vozil ji autem do svého bytu a pak zase domů.
   Byla úžasná, vášnivá, milující…
Jakoby mu četla myšlenky. Nikdy nic podobného nezažil. Zamiloval se do ní až po uši. Bylo to tak nádherné milování, že tomu ani nemohl uvěřit. Nechtěla nic, jen milovat se.
   Jeho štěstí kalila jen malá drobnost… Bál se toho, co viděl v jejích očích. Bylo to zvláštní … Ve chvílích největší vášně hleděla vytřeštěně nepřítomným, divokým pohledem skrze něj.

 

O rok později...

 

   Po roce mu napsala sms zprávu, že teď už ji nepotřebuje. Ona je totiž anděl, co pomáhá lidem. Právě si našla jiného muže, který potřebuje její lásku. Nevěřícně hleděl na tu zprávu…
  Byl zdrcen… Nechtělo se mu žít dál… To přece nemůže být pravda…Vždyť ji miloval jako žádnou jinou na světě…a ona zase jeho. Její láska byla také opravdová…cítil to. Přemýšlel v čem to vězí…Anděl? Copak existuje anděl, který chce jen vášnivou lásku? Nesmysl…
  Jeho byt zel prázdnotou. Byl už 3 roky rozvedený. Bývalá žena s dcerou odešla za jiným…
Seděl u svého PC a přemýšlel jak ukončit život…Nedokáže bez ní žít dál..
  Hleděl do obrazovky a do očí mu svítilo prázdné okénko internetového vyhledávače…Něco ho napadlo...
Začal ťukat do klávesnice:

„Andělé - pohlavní styk“, zmáčkl enter…

Za vteřinu již hleděl na stránku souvisejících odkazů.

Klikl na první z nich…:

 

„Otázka, zda jsou andělé (resp. Démoni) schopni pohlavního styku s lidmi, a zda je tento styk podoby duševní nebo tělesné, byla předmětem zájmu středověké teologie. O succubech se zmínil například i Tomáš AkvinskýSumma Theologie i další autority, a jejích existence tak byla poměrně pevně zakotvena “,

hmm, zajímavé…,

    klikl na další odkaz…:

 

„Kdo se mohl stát démonem? U všech Slovanů se jednalo o duši nějakým způsobem nečistého zemřelého (např. sebevraha) “,

divné…,vzpomněl si, jak mu jeho milenka jednou vyprávěla o svém otci, který spáchal sebevraždu…,

   chvatně klikl na další odkaz…:

 

SUKUBA  (Petr Blackie Hošek/Aleš Brichta)

 

Přichází démon

a právě přijal na sebe

podobu nádherné ženy

splní přání

skrytá do temných koutů

Přichází démon

a právě přijal na sebe

podobu nádherné ženy

démon už ví

co to s tebou udělá

 

Sukuba

žádná jiná ti víc nebude stačit

sukuba

žádnou jinou už víc nebudeš chtít

 

Přichází démon

tvoje představy a sny

budou teď vyplněny

za tvoji duši

udělá všechno, v co nedoufal jsi věřit

Přichází démon

tvoje představy a sny

budou teď vyplněny

démon už ví

co to s tebou udělá

 

Sukuba…“, 

 
   dočetl, a s úžasem hleděl na tu báseň, která přesně popisovala, co právě cítil a kresbu ženy s pařáty a postavou, jež nápadně připomínala hubenou postavu jeho milenky… Střípky informací mu začaly do sebe zapadat jako ozubená kolečka hodinového strojku. Pochopil, čeho se stal svědkem. Vzpoměl si na vytřeštěné a nepřítomné oči své milenky při milování a  poznal ducha jejího otce. Její otec sebevrah, se vtělil do své dcery a začal její tělo využívat k sexuálnímu ukájení svých tužeb.
   "Všechno je to nesmysl…démoni, andělé, BLBOST!!!!"
Jakoby měl srdce rozbité na tisíce střepů, jež mu působily bodavou, pálivou, mučivou  bolest. Už to déle nevydrží…Sáhl do šuplíku před sebou a vytáhl pistoli…Jeho poslední myšlenka patřila dceři. Studovala čtvrtý ročník střední školy.      
   Miloval ji, ale vídal ji tak málo…ozvala se ohlušující rána výstřelu.

 

         O půl roku později…

 

     Studenti posledního ročníku průmyslové školy soustředěně sledovali výklad profesorky matematiky.
Do ticha se najednou zařízl vysoký kvílivý jekot dívky z první lavice….

 

 

    

 

 

 

 


7 názorů

Džuga
24. 01. 2008
Dát tip
To mi připomíná erudované vědce z počátku minulého století. Vehementně tvrdili, že létající stroj těžší než vzduch nikdy nebude existovat, protože je to prostě blbost!!!

Džuga
24. 01. 2008
Dát tip
V žádné lékařské zprávě se s ničím "takovím" nelze setkat. No myslím, že lékařská věda se stále vyvíjí a časem objeví i tuto diagnózu. V každém případě však napsat tak odborně znějící kritiku a pak hrubku jako školák z 3. třídy ZŠ, je jistě známka jiné duševní choroby...:-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru