U čistého pramene

          U čistého pramene

U čistého pramene stávala s růžencem perleťovým.

Modlitbu úst neslyšela, nevnímala jejich slov.

Oči hleděly v ten zrod nového proudu vod.

Barvena mysl dosud žitím vezdejším.

U čistého pramene stávala s růžencem perleťovým.

Ret semknut ve tvar líbezný.

Nač myslí, nač?Mladost děvy sličné.

Snad na doteky hocha?

Jak líbal její tvář, šiji a to kousek ku bílým prsům….

U čistého pramene stávala s růžencem perleťovým.

Kanoucí slzy, čí jsou?Lítosti či viny?

Kdo pozná je….

Prsty počaly přebírat kuličky duhové,

ret líbá jen křížek zlatý.

U čistého pramene stávala s růžencem perleťovým.

Stávala zde léta…

Podvedl ji miláček, s jinou prchl.

Oddala se tišinám vod,

vanoucího vanu hebkost cítila ve vlasech, šedinách.

    U čistého pramene nestojí, nesedává sličná děva

    ni stařenka s růžencem perleťovým.

    Zem kryje ji, prachem stala se.

    Trudně je vodám po smutné přítelkyni.