Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStydlivé osamění
21. 10. 1999
2
0
1442
Autor
Jean
Byla jsi stvořena
pro milostnou pýchu
jsi obrázkem ze světa
krásy
a pak cítíš se býti pokořena
řadou sobě rovných
ty usrkávající limonádu
doušek po doušku
toužíš se postavit
vzepřít se papouškům
a žít sama
beze mě bez nich
cítíš to krásné prokletí samoty
je to nekonečný pád do propasti
nahořklý let podél skalních stěn
a na konci je nebe
je pro
tebe
Ani tato nezklamala ... musíš mít té chvály ode mne už dost, takže si myslím stále to samé, jenom to už ani neříkám. Jsi skvělý !!!
Dobrý, až na jednu připomínku - SAMOTA NENÍ KRÁSNÁ !!!!!!!!!!
Já bych to vidl trochu jinak. Pád do propasti jo, ale na konci není nebe, to je nad hlavou, a čím déle padáš, tím hůře pak půjde vyšplhat do toho nebe, pro NI :-((((
Já bych to vidl trochu jinak. Pád do propasti jo, ale na konci není nebe, to je nad hlavou, a čím déle padáš, tím hůře pak půjde vyšplhat do toho nebe, pro NI :-((((