Trochu intimní

Hřímá nad hlavou a není jediný co kdysi sliboval, miloval
a nenáviděl jako sebe, jako sebe,
milovat  víc, je možné, jen skutečnost se
převrací, nabývá, ubývá, přebývám
v poslední krabici co daroval mě jeden co už tady dávno
není.
Je od PHILIPSE.
Kocourovi stoupl obrat je  pro pana FELIXE.
Nemohu si lhát, přesto jen to zbývá, dít se  víc v realitě nebo totalitě, kdo má právo výběru letí na roh,
snad ještě jeden kousek zbyl,
pro ubožáka s košilí co na zádech má MADE In Columbia.
Hulím jednu přes druhou a ta
první se ukládá jako mor, co potom seberou na patologii pro věčné vzpomínky a medici ti věční mudrci zachrání zas další část z celku, lidi je to v suchu.
Zbrusu nová bruska na korkový špunty, do uší s vatou i bez VARTY. Jediné co postrádám je kus ženský jako je Marta.
 zná ji celá SPARTA AC,
v metropoli šli už spát, ale pohár bude náš.
Polijem se šampaňským, aby zbylo na holky až seberou špinavý dresy po tý velký žranici a pranici.
Jdu spát,  zas.
Je požito i opito bláznovství bez výčitek,
je dopito i požito by mohlo být kdyby hlavy nebylo,
točí se jen kolem rovnoběžky,
točí se jen o kus níž, je tu bídně, víš to víš,
je tu smutno bez postaviček, bez tepla,
jako malá naříkám,
proč jen proč se ještě ptát, ohlížet,
pes sežral svou kost, tak bylo toho
DOST.