Nový život

Když jsme se rozešli, věděla jsem, že musím začít žít úplně od nuly, teď hned. Přišla nová láska a já jsem se jí nebránila, staré věci se uzavřely, vzpomínky jsem před sebou pečlivě schovala a začal pro mě nový život.

Nový život.

Až doteď jsem si myslela, že je to všechno krásné, že jsem vlastně silná, že jsem teď šťastná. Jenže když něco bolí, můžete si vzít prášek a bolet to přestane, ale původ té bolesti neodstraníte.

Potkávám naše staré společné kamarády, nevyhýbám se našim starým místům, a nemůžu se vyhnout ani našim starým přáním, snům, společným plánům. Vzpomínky se nedají vyhodit jako staré dárky nebo roztrhat jako fotky z našich společných prázdnin. Všechno se mi teď znovu vybavuje, ve chvíli, kdy jsem na to nejmíň připravená – mám přece nový život. Vrací se mi všechna ta nikdy – místa, kam se spolu už nikdy nepodíváme, kamarádi, se kterými si už nikdy nepůjdeme společně sednout na víno, filmy, na které spolu už nikdy nepůjdeme do kina, dokonce i děti, které spolu nikdy nebudeme mít.

Zvládli jsme spolu spoustu věcí, překonali moc problémů, byli jsme spolu příliš intenzivně na to, abych si teď mohla pořídit nový život jako nové boty nebo svetr.

Měla bych tě teď držet za ruku, usínat vedle tebe a ráno ti vařit čaj…tak jako za starých časů.

Myslím a hlavně cítím, že to mělo být přece všechno úplně jinak….