Sonet o něžném barbaru

Ať žije poezie nočních barů a otevřených okem

Smrt v Benátkách viděl stokrát Sám je tak trochu umělec To člověk vidí oč nás okrad náš osud! To je hrozná věc! Sonety čte si od Shakespeara a ronil slzy i se smál když u Růžového kavalíra maškarní se dnes konal bál A než se soumrak sešel s ránem do peřin vlezl s oním pánem co za něj platil na baru A zatímco pán vládne tělem šeptá si tichým pološerem sonet o něžném barbaru

---