Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVítej, poutníče
19. 02. 2008
2
3
799
Vítej, poutníče!
Když zavítal jsi v tento kraj, slyš mou prosbu, chraň se jí a udrž ji ve své hlavě.
*Otevři teď své oči naplno! Co vidíš? To jsem já, LES, mé stromy, můj potok, mé květy, má zvěř...
*Když teď ztišíš své kroky a činy a zaposloucháš se... Co slyšíš? Je to hudba ráje, když potoční voda hladí obrázky a ptáci v korunách stromů pějí své nekonečné písničky...
*Odlož svou hůl, poutníku, a dotkni se! Co držíš teď ve svých dlaních? Cítíš hrubost kůry stromů a jemnost jehličí. A kterak ta kobylka v dlani lechtá....
*Teď sehni svůj znavený hřbet, skloň se až ke stonkům trav a tu uvidíš plody. Jen si směle nabídni, tak ochutnej přece... Chutnají ti jahody, ostružiny a borůvky?
*Odlož i dýmku svou, nech své plíce na chvíli relaxovat. Zhluboka se poté nadechni! Co ucítíš? Je to vůně sena z nedalekého krmelce, jehličí a čertvá tráva.
***Ale teď se seber, člověče, vem opět do ruky hůl a do úst vlož fajku svou. Pokračuj dál svou cestou a já ti přeji, aby ti cesta rychle ubíhala. Pak naplno si mě vychutnáš a zjistíš, to ti doopravdy nabízím. Jdi skrz mnou po úzké, kamenité cestě, vníměj mě a měj mě rád... Pak teprve mě poznáš takového, jaký opravdu jsem. To mě totiž poprvé začneš vnímat svým srdcem...
Když zavítal jsi v tento kraj, slyš mou prosbu, chraň se jí a udrž ji ve své hlavě.
*Otevři teď své oči naplno! Co vidíš? To jsem já, LES, mé stromy, můj potok, mé květy, má zvěř...
*Když teď ztišíš své kroky a činy a zaposloucháš se... Co slyšíš? Je to hudba ráje, když potoční voda hladí obrázky a ptáci v korunách stromů pějí své nekonečné písničky...
*Odlož svou hůl, poutníku, a dotkni se! Co držíš teď ve svých dlaních? Cítíš hrubost kůry stromů a jemnost jehličí. A kterak ta kobylka v dlani lechtá....
*Teď sehni svůj znavený hřbet, skloň se až ke stonkům trav a tu uvidíš plody. Jen si směle nabídni, tak ochutnej přece... Chutnají ti jahody, ostružiny a borůvky?
*Odlož i dýmku svou, nech své plíce na chvíli relaxovat. Zhluboka se poté nadechni! Co ucítíš? Je to vůně sena z nedalekého krmelce, jehličí a čertvá tráva.
***Ale teď se seber, člověče, vem opět do ruky hůl a do úst vlož fajku svou. Pokračuj dál svou cestou a já ti přeji, aby ti cesta rychle ubíhala. Pak naplno si mě vychutnáš a zjistíš, to ti doopravdy nabízím. Jdi skrz mnou po úzké, kamenité cestě, vníměj mě a měj mě rád... Pak teprve mě poznáš takového, jaký opravdu jsem. To mě totiž poprvé začneš vnímat svým srdcem...
3 názory
Moc hezké a srdce vnímá. :-) Psát básničky mozkem je kravina . :-)))*
Reinko, musíš mi poslat avízo, jinak také mohu na tebe reagovat až za rok. :-)
srdce přeci nevnímá. to mozek.
jinak mi to připadá jako slepená hromada zaběhlých frází. takhle to vypadá, že se mi to nelíbilo, ale to ne. docela se mi to líbilo ;). teplý lesík a všelijaké vůně by teď bodly