Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNilfheim
22. 02. 2008
2
2
1220
Autor
Taira
Nilfheim
Na útěku další týden,
na útěku před sebou,
všechno dobrý, ještě žijem,
jsme pod hvězdnou zástěnou.
Měsíc dotkal svoje sítě,
poslední, co tady znám,
tak se klidně k nebi dívej…
sněží, konec přijde k nám.
Zas se ukrývají slova
v krvi a za hradbu řas;
smíš vyprávět zas a znova,
nejde pozastavit čas.
Nastav tvář zimnímu vánku
pro polibek poslední;
uložmě se k smrti spánku…
vždyť přežíváme už mnoho dní.
Zapomínej stopy jara
vepsané do podlaží,
zmizely jak kroky vraha,
vlna k břehu doráží.
Vprostřed písně harfa zmlkla
V melodii poslední…
V propastech tmy se noha smekla,
V pádu dolů výkřik zní.
Na útěku další týden,
na útěku před sebou,
všechno dobrý, ještě žijem,
jsme pod hvězdnou zástěnou.
Měsíc dotkal svoje sítě,
poslední, co tady znám,
tak se klidně k nebi dívej…
sněží, konec přijde k nám.
Zas se ukrývají slova
v krvi a za hradbu řas;
smíš vyprávět zas a znova,
nejde pozastavit čas.
Nastav tvář zimnímu vánku
pro polibek poslední;
uložmě se k smrti spánku…
vždyť přežíváme už mnoho dní.
Zapomínej stopy jara
vepsané do podlaží,
zmizely jak kroky vraha,
vlna k břehu doráží.
Vprostřed písně harfa zmlkla
V melodii poslední…
V propastech tmy se noha smekla,
V pádu dolů výkřik zní.