Barvička

Dlouho jsem nespatřil tvou tvář,
snažím se zapomenout, zbavit se touhy.
Chybí mi však tvoje zář,
jsi pomalu už jen přelud pouhý.
Já vzdal se víry pro tvou duši,
odevzdal se zatracení.
Tvůj anděl v tobě ale tuší,
že navěky jsme v tom pohlceni.

Proč nic neříkáš, nevydáváš ani hlásku?
Stále jen naříkáš, jak těžké je najít lásku.
Ty nevíš, co v srdci svém stále nosím,
soudíš mne jen tak a já se z toho děsím.
Necítíš bolest jako já, ponížení a stesk,
odvracíš hlavu a příjmáš jen z lidí lesk.
Drtíš cit nás mužů, co bojovali ve válkách,
pojídáš nás jak hlavy plžů a pak končíme na skládkách.

Jsem zhnusen tvojí bytostí, tvým zkaženým srdce,
Kroutím hlavou nad svou blbostí, že zlomil jsem si srdce.....