Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak je lysý ocas krysí
Jak je lysý ocas krysí
Zastav se, člověče, a hleď
Jak v hnusu žije ona havěť
Ten velký národ krysí
To ony jsou ty trny paty
Společnost je pod záplaty
Skrývá, všem se hnusí
Ony však za nic nemůžou
Vždyť se na víc nezmůžou
Tak prostinké jsou
Proto otevři oči pro ně
Jež ve tmě šedé slzy roně
Dál podzemím jsou
* * *
Ta tlupa krys šla tmou
Tou známou černou šachtou
Dál vstříc všednímu smradu
V ponurém kanálovém světě
Jsou samí blázni tvářící se sjetě
A taky že jsou. Stěny z hradu
Kolem tečou cizí výkaly
Nejsou tu víly ani hejkali
Okolo beton místo lesů
Na splaškách v šedé stoce
Je více vody než v potoce
Ženouc se meandry děsu
Po betonových stěnách
Místo po normálních skalách
Tu nějací pošetilci lezou
Pár shozených sprejerů tu stříká
„Jo, graffiti jsou umění“ jeden říká
A splašky jeho slova dál nesou
Svět se tu už pro ně zastavil
Nikdo z nich budoucnost nestavil
Proč vlastně taky?
Kdo ve vězení snažil by se?
Jak žít se má v záchodové míse
Odkud nejsou vidět mraky?
Ztracené lidské duše
Tu stávají u výkalů suše
S cigaretou dohasínající
Dvě modré oči jako Bůh
Tu má každý tento duch
Ta duše skomírající
Jednou se to musí stát
Že chcípne tento bídný stát
Duší v kanálech zatracených
Až jednou pojdou, krysí hejno
Sežere jejich ostatky jako psí lejno
Z končin dálných, ztracených
Bude to trvat tolik dní
Než krysy lidské maso sní
A zbytky pohltí stoka
Nezbude po nich vůbec nic
Nikdo si nevzpomene na šedou líc
Jež neměla ani floka
Ti, co v ničem nevynikli
Do světa nikam nepronikli
A nic nedokázali
Kdo udělá pohřeb památně?
Kdo vzpomene si aspoň matně
Na ty, jež krysám kázali?
* * *
Koho zajímají ty krysy
Co mají příliš ostré rysy
A na lidech se vyžívají…
Proč jsou všichni tak slepí???
Když se bláznům na šos špína lepí,
Oni si klidně užívají?
Ano, dnes nikoho nezajímá
Osud těchto krys, když jímá
Strachu roušku děs
Ty místa v mapách černá jsou
Sem sotva něčí zraky zaběhnou
Než zase utečou. Prostě běs!
Kdo je teď pochopí?
Kdo krysí osud uchopí
Do vlastních dlaní?
Proč se na krysy zapomíná
Proč nikoho nezajímá
Ta tlupa krys, jež se straní?
Já říkám, že ony nás přežijí
Ve stokách vydrží a vyžijí
V hromadách odpadů
Těch po lidech bude vždycky
Dnes i zítra, tak nějak lidsky
V tomto jsme bez nápadů
Nechme je proto táhnout dál
Tou jejich zemí zvanou KANÁL
Ten smrad klidně nechte jim
Kdo hrozbu opomene, prosím…
A když poté na kole městem krosím
Vidím, jak z kanálu stoupá dým…