ne

Za usvitu usíná
stín mu leží na tváři,
ač nechci..nostalgie začíná
čtu si tiše v diáři.

S velkou vervou se snažím,
ale nohy se mi podlamují,
ptám se komu stačím
když se lidi nemilují..

Pláču, křičím, krvácím,
týhle cestě nestačím,
ne mě se nezdá
že penězma a majetkem
že stává se svět bohatším..

Hlavně k ránu když jdu spát
čtu si zase v deníku
ne já vím co je to mit rád
už od vzniku..

Pláču, křičím, krvácím,
tyhle cestě nestačím
div že laskou neskučím,
ne jsem snad jediná,
na tyhle zkaženy planetě
co ji laska postačí?

Ne,slunce už zachází,
zda se že den teprve začíná,
ne, žadnej fet mi neschází,
jen tebe hledám ve stěnách...

A vlastně jako hloupá větru se ptám
proč se ten svět tak rychle mění
celej už ho proklínám,
když laska už tu není..

---