Modrá

Čas je zlý, bere světlo zítřků,
slovům mým dává pevnou mřížku.
Odkrývá tajemství nás dvou,
jenže naše pravdy obě strašně zebou.

Tak proč žít pro tvou duši,
sny jen snít, všichni asi tuší,
že zrazen byl jsem tebou, uvnitř nitra svého,
podveden sám sebou, pro cit srdce tvého.

Tak dost! Přestaň lhát, pravdu dávno znám,
chceš si jen hrát.
Nejsem loutkou tvojí nahraní,
každá tvá lež mi srdce poraní, vždyť to víš.

Dnes už vím, láska duší žije,
milujem, když srdce silně bije.
Chtěl bych kousek lásky tvojí,
avšak stále se zrady velmi bojím.

Tak proč žít...