den

Oheň padá z nebe a půda je smáčena krví v bláto, kane mi slza. Schoulený v klubku. Umírání za cíl, Smrt v v obraně. Rohy zní a tráva se vlní. Je ještě naděje?! Proč se nepoliji olejem a nepodpálím?! Je to určeno nebo jen hra?! Šiky se drtí a z nebe prší rudý déšť. Ve zběsilém násilí se trhají zbytky mého myšlení. V posledním koutě poslední odhodlání. Na poslední kře, která taje, poslední kusy cti. Stydím se a nenávidím, protože válka je zapnutá. Jen vteřiny nás dělí od ztětí a omezené mozky zamrzají krvelačností.

---