Tak už zase

tak už zase... možná se to jsem nehodí, ale todle jsem potřebovala

Tak už zase. To jsem fakt tak blbá a nebo se mi to jen zdá?? Musím se ptát sebe a nebo někoho jinýho. Kolikrát mě učili nestupuj do stejný řeky a já tam lezu pořád. Proč všichni okolo mě mají pravdu a já je neposlouchám a tak je to tu zase. Slzy, bolest, trápení a nadávky a nejhorší na tom je, že to je moje chyba měla jsem přece jen trochu poslouchat. Měla jsem sklopit hlavu a říct měly jste pravdu , ale já ne, já jsem to musela udělat zas a znova. Sakra a proč to zase tak bolí. Proč pořád hledám odpověď na otázky, které nejdou zodpovědět. Tak todle jsem já, jednou se na té oprátce co se mi točí okolo krku jako had oběsím a možná mi to bude jedno a možná to bude i  jedno všem okolo. Možná to nebudde jedno nikomu já nevím, ale mám chuť se na ní zhoupnout a běžet tím tunel a vědět, že možná bude líp. A nebo ne. Zas tu bude o trochu bolesti víc, tak proč je mi to sakra jedno. Já tu chci být.... ono mě to nezlomí. Jen už zase odškrtnu další jméno a pudu dál. Zvednu hlavu, podívám se Vám do očí a řeknu máte pravdu. A pak s tou hlavou vztyčenou pudu dál a budu se smát, aby jste věděly, že zvenku mě to nezlomí, ale vevnitř krvácím a tam já Vás nepustím..

---