...

 Slyš z dálky tichý hlas,

co nese se ozvěnou,

zachránit můžeš včas,

mě,za živa pohřbenou.

Jdi po cestě po skráni,

co slza tu zanechá,

ať v cestě ti nebrání

ústa má zakletá.

Pak cesta dlážděná

krajkou mou ze šatů,

krví je ztřísněná,

není již návratu.

Pak pokračuj po hlase,

flétny mé bez dechu,

duši mé zjizvené

poskytni útěchu.

Slyš z dálky tichý hlas,

co možná tě ohluší,

možná že zjistíš včas,

co mrtví jen vytuší.