Sweet Little Something

Sweet little something

3.Kapitola-Vražda na objednávku

by Barbucha

Lucius zamumlal kouzlo a před ním se objevil obývací pokoj. Zlostí v něm vřelo, chtěl ho najít…vraha své rodiny…toho spropadeného červa…pomstít se! Dveře v rohu místnosti sr otevřely, stál v nich muž, nevelkého vzhledu, obtloustlého a dohněda opáleného.

„Vrahu!“zasyčel Lucius „zabil jsi je, zabil! Ty co jsem miloval!“

„Ty jsi mi taky zabil rodinu, pouze jsem se mstil!“

„Nenáviděl jsi svou ženu a děti také ne. Nedokázal jsi se postavit svému rodu a vzít si tu, kterou miluješ, nedokázal ses postavit mě, zaútočil jsi na mého bezzbraného syna a ženu!“ vysmíval se mu Malfoy. Tom Pele zrudnul a otevřel pusu k vyřčení smrtelné formule, ale jeho protivník byl rychlejší

„Avada Kedavra“ zakřičel a potom byla slyšet už jen tupá rána těla praštícího s sebou o zem.

„Byli jste pomstěni!“ zakřičel ztichlým domem a chtěl se vrátit do svého sídla, po dlouhých třech letech mít klid… Naposledy se otočil aby se podíval na muže, který mu zničil život, ale zastavil se. Rychle přeběhl k mrtvému tělu Peleho a odhrnul mu plášť nad kotník, tak aby bylo vidět znamení…

Chvíli si ho zamyšleně prohlížel a pak se konečně přemístil do kuchyně ve svém sídle, zahučel na skřítka ať mu do pracovny přinese večeři a poté ať ho neruší. Došel přes kuchyň k malým dřevěným dvířkům, těmi do jídelny, po schodech, přes chodbu a konečně do své pracovny na konci chodby. Tam si z knihovny vzal tlustou knihu vázanou v olivově zelenýcj deskách a začal obracet stránky. Konečně se zastavil ne jedné straně.

(Z knihy Rowana Léva „Znaky, jejich význam a využití“)

Maltský znak

Toto je znak poslů smrti, kteří vykonávají vraždu na objednávku, nedostávají za ni žádnou peněžní ani jinou odměnu, mají k této službě nějaký osobní vztah, jejich“ zaměstnavatel“ jim pouze poskytne prostředky k uskutečnění tohoto úkolu.

Nositel tohoto znamení je skoro vždy vrah, proto se nosí skryto.

„Takže Pele pro někoho pracoval, neměl takovou sílu aby se dostal do mého sídla, někdo mu pomohl!“ zamumlal si pro sebe Malfoy

„Pane, večeře“ hlesl nesměle skřítek ode dveří a spěchal položit tác s vonícím jídlem na stůl

„Děkuji“ zahuhlal zamyšleně jeho Pán, čímž ho naprosto vyvedl z rovnováhy, nikdy se mu ještě nestalo aby Pán poděkoval, Paní Malfoyová ano, ale on…Skřítek se probudil z úleku a spěšnými kroky šel napříč pokojem ke dveřím, poslední co uviděl, když za sebou zavíral dveře byla sova ťukající Pánovi na okno…