Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Strom

27. 03. 2008
4
2
763
Autor
gloomy
STROM

Strom větvemi bez listů znaveně mává
Jeho kořeny ovinuly chladnou zem
Jak cudný dívčí ruměnec upoutává,
Neodbytným steskem, co usídlil se v něm

Chlad pichlavý jak dívčí žal
Trnem času zjizvil ospalé jeho tělo
S deštěm plakal a s hromem řval
Kolik už sněhu pod ním odumřelo!

Tucty obejmutých těl, láskou tady sevřených
zplodilo tu potomky dávno již zemřelých
...avšak za malou chvíli nezbude tu nic!!!

Pod nánosem dalších slz pomalu k zemi klesá
Větve se od něho oddělují, jak mrtvé dítě z těla matky
Teď bez údů v naději hledí na nebesa
Nakonec padne na lopatky!!!

Tucty obejmutých těl, láskou tady sevřených
zplodilo tu potomky dávno již zemřelých
Avšak u stromu nepotkají se nikdy víc...

U stromu se již nepotkají

2 názory

Řízek
02. 04. 2008
Dát tip
souhlas, měl sem i drobet nutká tohle zařadit mezi oblíbené... ;)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru