Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seF
01. 04. 2008
0
0
980
Autor
tracey9
Když roztříští se srdce
na kousků milión,
nechci už nic přece –
jen slyšet zvon.
A pak přijdeš Ty
zcela nenadále,
vezmeš mi mé sny
o krásné samotě.
Nenápadným se zdáš
a přece voláš naléhavě.
Oči plné slz máš,
ale tváříš se hravě.
A já? Neodolám...
Jsi víc než můžu chtít –
dobře Tě znám
a i tak chci snít.
Jsi tu a já nechápu,
co vedle mě děláš.
Těším se na naši hru,
snad už ji znáš?
Neodcházej, prosím...
01.04.08