Volání na Pygmaliona

Uvadám
má ruka padá
a skrze tělo moje hlava propadá se k zemi
to tělo rozpuštěno
zpívá
jak noční vánek mezi veřejemi

A barvy
odpluly z očí
a stará slova poletují po krajině němá
a za mnou šlépěje jsou
mělké
jak za bytostí která tělo nemá

Dívám  se
nahoru, výše
kde tvrdé dlaně veslují tak pevně mezi mraky
slétni sem ke mně dolů
stiskni
jak džbánům zborcený tvar vrať mi taky