DŘEVORUBCOVY DCERY

Dřevorubec má dvě dcery,
obě dvě jsou jako květ,
obě mají půvab který
uchvátil mé srdce hned.

Dvě dcery dřevorubcovy
maj rozumu víc než já,
neřadím se mezi tupce,
přesto jim to přiznávám.

Dvě dcery drvoštěpovy
znají se mile usmívat.
Sám v lese houknu do listoví:
"Já je mám stejně obě rád"

Zatím jen chodím kolem nich,
nepospíchám, mám času dost.
Ať přejde léto, přejde sníh,
já čekám na příležitost.

Tam kam jsem kdysi chodíval
stále pytle mouky nosím,
aby mi jednu z těch dvou dal
Boha každodenně prosím.

---