Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDřív
07. 04. 2008
0
2
1032
Autor
tracey9
Kvítek tiše padá
na zem vyprahlou.
Stojím tu nahá,
snad před Tebou.
Vem si mě, lásko...
A utečme pryč.
Říkej mi, krásko,
ten největší kýč.
Blažená dálkou
útěku našeho,
praštěná pálkou
úžasu němého,
vstříc jdu kvítku
barvy nachové.
Bourám zídku,
jen ji pochovej.
Jsem jiná než dřív,
padám k Tobě -
už nenechám Tě jít...
07.04.08