Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJiná
08. 04. 2008
1
2
1139
Autor
tracey9
Slunce mi trhá vlasy,
když noční přichází sen.
Pominou Tvoje hlasy
i poslední můj sten.
Rej zvěře divoké,
mi nedá spánku klidného.
Oči chladem horké
hledají Tebe, hravého.
Jsi poslední má naděje,
jak slabé drogy dávka.
Už padají deště krůpěje
a Ty jsi konečná lávka.
Na druhý půjdu břeh,
tam, kde stojíš sám.
Jen Ty slyšíš tichý řev.
Kolem jen pustý lán.
Ničím ten slabý vánek,
tu sílu sluneční,
nechci klidný spánek.
Těší mě neklid horečný.
Jsem vílou nezkrotnou,
tou, co jsi se bál snít
o ní, že bude chtít Tvou
hmotnou touhou být.
Tehdy pominou Tvé hlasy
i poslední sten můj...
08.04.08