Jiná

Slunce mi trhá vlasy,

když noční přichází sen.

Pominou Tvoje hlasy

i poslední můj sten.

Rej zvěře divoké,

mi nedá spánku klidného.

Oči chladem horké

hledají Tebe, hravého.

Jsi poslední má naděje,

jak slabé drogy dávka.

Už padají deště krůpěje

a Ty jsi konečná lávka.

Na druhý půjdu břeh,

tam, kde stojíš sám.

Jen Ty slyšíš tichý řev.

Kolem jen pustý lán.

Ničím ten slabý vánek,

tu sílu sluneční,

nechci klidný spánek.

Těší mě neklid horečný.

Jsem vílou nezkrotnou,

tou, co jsi se bál snít

o ní, že bude chtít Tvou

hmotnou touhou být.

Tehdy pominou Tvé hlasy

i poslední sten můj...

08.04.08