Pro vsechny princezny sveta

(ech, kolikrát lituju, že nemám vzdělání, které by mi umožnilo...) jak bych to jenom... chvíli tu hloubám... takže: není to v počtu slabik; ubrat dvě slabiky jsem napsal proto, že mi verše zněly lépe, když jsem v každém (jaxi automaticky, citem - bez přemýšlení) "vykrosil" dvě slabiky... přišel jsem na to, že finta není ve zkrácení, ale v úpravě "rytmických celků", ke které dojde odříznutím "těch správných slabik" vysvětlení mého pojmu "rytmické celky": když mluvíme, některá slova spojujeme dohromady (třeba předložku s následujícím slovem); pauzy mezi jednotlivými slovy nejsou stejně stejně dlouhé... jako "rytmický celek" (obvykle :)) označuji části, mezi kterými je stejně dlouhá pauza... rytmické rozdělení věty samozřejmě záleží na tom, jak rychle mluvíme - při pomalé recitaci lze vyslovovat odděleně i předložky a dělat tak stejně dlouhé pauzy mezi všemi slovy - takže tenhle můj pojem je značně relativní :-))))))) tedy: "jen hloupý Honza přece může.. on popichat se chtěl i o trny té růže" má "autoúprava": "on popichat se chtěl o trny růže" o co jde: první verš se vyslovuje jako 1+4+4 slabiky druhý verš se vyslovuje 1+5+1+3+3 slabiky... můj "ušní" problém je v chybné rytmice rýmu "přece může - té růže" má úprava mění rytmiku na 1+5+1+4 (nebo 1+5+5 ??? - ale "ušně" mi to sedí :-))) nutno podotknout, že při pomalé recitaci nic za uši netahá - jako rytmické celky pak fungují jednotlivá slova, a to už sedí (rým 2-2 slabiky) nutno podotknout, že slova, která jsem vypustil, mému uchu znějí jako "vycpávky", takže mi nijak nechybí... ale to už je čistě otázka osobního vkusu :-)) v druhém případě je to obdobné: "a chlévem prohnat řeku.. tak proč tedˇ všechno je mu jenom k breku" úprava: "tak proč tedˇ všechno je mu k breku" rytmicky nesedí "prohnat řeku - jenom k breku" (4 - 2+2) nesedí mi samozřejmě nutná pauza mezi "jenom" a předložkou "k"... dál už asi vysvětlovat nemusím :-)) uf, tak snad se mi to povedlo aspoň trochu srozumitelně...

wau *** ale nedá mi to: poněkud se zasekávám na verších: "on popichat se chtěl i o trny té růže" a "tak proč tedˇ všechno je mu jenom k breku" dochází tam k takové... neočekávaně? náhlé? změně? rytmu? (chjóóó nevím jak to popsat... prostě: mít ty verše o dvě slabiky míň...)

hm.. mne to pri recitaci sedi.. obe 13 slabik, jako predchozi..(

Ach, jo...Stýve...ty umíš... *******!!!

...... jo - jo

dik.. ale da mi dost prace se k tomuhle stylu nejak prinutit..)

super I*I

skvely!!! TIP!!!

! *