Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠpičky
20. 04. 2008
1
1
507
Autor
Roof
Špičky
Jako azurové prsty čnící vysoko k nebi
tyčí se ledové rampouchy
zmrzlých dešťových kapek
POMALÝMI
vypadají jako věže kamenné gotické katedrály
vytesané do skály
kterou toužebně osahává zpěněné moře
KROKY
vypadají jako trojzubec Poseidonův
vytažený z temných hlubin oceánu
ozařující hlubinné korály
DO
které zbarvují skaliska všemi barvami
lákajíc oslepené poutníky do sítí
ve snaze ukončit jejich bytí
MĚ
to bytí, které si ti slepí poutníci tolik cení
cení víc než lásky, přátel
bytí – to pomíjivé nic
VCHÁZÍŠ
to, co nám bylo dáno od samotného Boha
to, co nám může jen On vzít
a nikdy nenavrátit
!