SONET NOCI XII.

Když jednou provždy ze dne odešla jsi
proč potom s nocí tady přebýváš
v posteli nacházím ještě tvoje vlasy
z poslední fotky se na mne usmíváš

Když jednou provždy odnesla sis věci
co jsi kdy dříve u mne nechala
vysvětli mi prosím proč jsi také v noci
pokoj a klid mé mysli nedala

Byla jsi mrcha tak jak všechny ženy
co vpletly se kdy do mých cest
byla jsi prázdná jak bytu holé stěny
i kytky přestaly v blízkosti tvojí kvést

Dnes nevím co všechno bych za to dal
kdybych tě byl býval nikdy nepotkal