Kozí song

My čekali ženskou a zatím to byl chlap,

jmenoval se Jano,a prý mu nechtěl stát,

denně si ho honil,až ho ruka bolela,protože ho žádná holka nechtěla.

Tak to teda dělal aspoň s kozama,problémy však míval s jejich rohama,

kozel zavřenej v chlívku jenom záviděl,nejmíň už tři roky ty kozy neviděl,tak vzteky řval.

Pak jednoho dne večer, to už sem skoro spal

,se konečně ten kozel ven z chlívku prokousal,

nabral Jana ve dveřích přímo na rohy,za to že mu s kozou nasadil parohy.

A přitom sem ho před tím ještě varoval když viděl sem ho za stodolou jak sní obcoval,

mávl nad tím rukou a zběsile se smál a potom to s tou kozou dělal pořád dál,tak sem to vzdal.

Teď na to strašný ráno dnes nerad vzpomínám,

na tu hroznou chvíli když Jano přišel k nám,

v jedné ruce hlavu,v druhé sekeru,kozel ležel na dvoře a střeva ve džberu.

Pak šli jsme spolu zkratkou až k domu který znám,

ještě teď to všechno před očima mám,Kozel skončil na hnoji,

Jan u doktora s roztrhaným šourkem, jak mu rozoral,než život dal.

Ne každý kdo je v právu si ho obhájí.