Dračí hněv

Vlčí zavytí ihned probudilo hlídkujícího vojáka, který se okamžitě zvedl ze židle a vyšel na hradby.,,No konečně kdes sakra byl?“otázal se ho druhý voják.,,Musel jsem si ještě něco prověřit seržante. “Ten se zašklebil a přešel k opozdilci.,,Dnes je úplněk dej si pozor chlape“.,,Nejsem pověrčivej pane, vždy jsou to náhody.“Seržant se na něj podíval a dodal ,,to nevadí ale ne že zase budeš chrápat.“Voják zbyl sám na dlouhých hradbách a jal se pozorovat krajinu před sebou.Měsíc už byl přímo nad městem a z toho voják usoudil že bude kolem půlnoci.Nádherně osvětloval svým bílím světlem rovnou Bohatou krajinu.Voják se zadíval přímo do měsíce který se zdatně klenul nad městem.Ale najednou se zarazil.Na pár vteřin měsíc zmizel, poté se zase objevil ale bylo to nějak divné.Obloha byla bez mraků. Voják se znovu pozorněji zadíval na měsíc.Chvíli se nic nedělo ale pochvíli zase.V tu chvíli voják poznal že to jsou nějaká obrovská zvířata, která se pomalu snášela nad město.Bylo jich kolem deseti a každé zvíře mělo na zádech malou tečku jako by člověka.Byli asi pět metrů dlouhé.Čtyři nohy a obrovská křídla jim dodávala ještě větší sílu a velikost.Voják chvíli udiveně hleděl na ty monstra ale poté si uvědomil co se vlastně děje.Vběhl do strážní věže a sebral roh ležící na zemi.Vyběhl zase zpátky na hradby a mocným dechem na něj zatroubil.Městem se v tu chvíli rozezněl poplach a z budov začali vybíhat zmatení vojáci.Přesně na jeho signál se ta monstra začala snášet k zemi a plivat oheň.Vojáka zamrazilo když uviděl co ta zvířata umí.Okamžitě tasil meč a seběhl z hradeb aby pomohl svým druhům.Probíhal uličkami a zkušeně se vyhýbal prchajícímu lidu.Obrovská rána nebohého vojáka odhodila o kus dál, přičemž ještě k tomu narazil do protějšího domu.Omámený otřesem se mu podařilo otevřít oči ale pořád byl v šoku takže se nemohl moc hýbat. Výhled mu zatemnělo obrovské zvíře které bylo příčinnou jeho letu.Zvíře se na něho lačně kouklo.Voják omdlel když ucítil jak jeho nohy jsou drceny obrovskými zuby. Z města nezbylo ani smítko, pár šťastlivců uniklo a dalo zprávu o blížící se pohromě.

                                                    *         *        *

 O dva roky později.Jediné nevypálené hlavní město Bohaté země. Loupeživí Dračí páni postupně vyhladili málem všechen život v zemi.Jen jedno město zbylo ale také jen toto město nebylo napadeno.

Nell na sebe konečně naházel celou výzbroj a jako poslední si na sebe navlékl plášť s erbem království. Prošel chodbou jeho skromného příbytku a otevřel dveře. Ranní vánek ho ještě více uklidnil a naladil do té pohodové nálady.Naposledy se otočil směrem dovnitř a zavolal,,uvidíme se zejtra Tari dnes mám na povel hlídat i v noci měj se. Řekni Wiliemovi ať nezlobí a že na něj myslím.“Z druhého patra se ozvalo líbezné ano a popřání dobrého dne.Nell zavřel dveře a vydal si obstarat něco k jídlu.Asi hodinu mu trvalo než došel k Milčově pekárně.Vešel dovnitř a přivítala ho známá a lahodná vůně čerstvého pečiva.,,Nazdar Nelle deš makat?“otázal se tlustý Milč,,Jasan.To du každej den, nechápu proč se mně na to pořád ptáš.“,,Ze zvyku. Tak co to bude jako obvykle?“Nell se chvíli rozhlížel po regálech,,jo dej mi jako obvykle tamty dvě housky a ten sejra.“Milč jen přikývl a všechno to připravil,,bude to jeden stříbrnej.“Nell hodil na stůl jeden stříbrňák a sbalil si nákup do provizorní tašky.,,Co máš dnes za práci?“,,Do toho ti nic není“odsekl Nell.,,Špatná nálada?“,,Jo zkazil jsi mi jí těmi cenami, asi přestoupím jinam.“,,To mi nemůžeš udělat jsme přece kámoši“žadonil Milč.Nell se na něho zlomyslně podíval a pomalým tempem vykráčel na ulici.Tam se rozhlédl a nabral směr palác. Jako kapitán jeho vojsk musel každé ráno od něho převzít informace a rozkazy.Prošel pár uliček a vyšel přímo před branou toho kolosu.Nádherně zdobený palác se třemi věžemi a fůrou nádherných oken.Nell vždy musel žasnout nad tou krásou i když ho vyděl dnes a denně.Prošel kolem stráží hlídajících vchod které mu vzorně zasalutovali a dal se do vybíhání schodů neboť král byl až na vršku a nesnášel opozdilce.Doběhl celý udýchaný a ohlásil se.Chvíli bylo ticho a poté se otevřely dveře a vystoupil sluha,,můžete vejít pane.“Nell pokynul a vešel do sálu.Dlažba po které procházel byla z mramoru a nádherně se leskla.Strop se klenul dobrých osm metrů nad podlahou.Obrovské skleněné lustry se naparovali nad stoly pokrytými těmi největšími lahůdkami.Do sálu pronikalo ranní světlo a nádherně ozařovalo celý prostor.Nell prošel ještě o něco dál od dveří až se konečně zastavil před králem.Toporně se uklonila čekal než do sebe král naláduje nějakou exotickou stravu kterou Nell samozřejmě neznal.Vysoký a impozantní král se konečně odtrhl od jídla a upřel zrak na svého kapitána. Jeho pohled byl ostrý a nemilosrdný když Nellovi oznamoval novinky co se kde stalo a jestli jim pomohou sousední země proti Dračím pánům.,,Chci aby dnes hlídala celá vaše skupina kapitáne“začal svým neúprosným tónem,,nehodlám nic riskovat a proto se vy sám postaráte aby všechny balisty byly připraveny a na svých místech.“,,Ano pane“odpověděl Nell stroze.Král se na něho přísně koukl a dodal,,všichni vaši muži budou mít plnou zbroj a všichni budou odpočatí jasný?“,,Ano pane a mohu se na něco zeptat?“Král se na něho tázavě podíval,,no?“,,Pane proč najednou tolik obezřetnosti vždyť celá moje skupina tvoří tři sta padesát mužů proč zrovna dnes?“ ,,Máme informace že se bude něco dít zrovna dnes.Teď už běž chci se najíst.“Nell se uklonil a odklusal z jeho dohledu. Seběhl po schodech a když se vydýchal prošel malou branou zpátky do města.Palác byl uprostřed města zvaném Tyrgos.Kolem něho bylo nespočet domů a to vše bylo ohraničeno obrovskými hradbami.Tygos byl asi tak kilometr dlouhý a široký, ale prodrat se změtí uliček vyžadovalo dost času. Nell si na chvíli užil teplého sluníčka a vydal se na svoje stanoviště. Pár minut mu trvalo než došel do kasáren. Obrovská budova zdaleka ne tak krásná jako palác a ani jako jeho dům.Otevřel zchátralé dveře a ovanul ho vánek smradu. Jak tady můžou jen tak vydržet pomyslil si. Plísně to tu vše obklopovaly a slunce sem ani neproniklo. Ihned k Nellovi přiběhl jeden z důstojníků,,nějaké rozkazy pane ?“Nell po něm vrhl rychlí pohled a řekl,,jo ať se Rudá skupina připraví na noc všichni se nyní prospí a všichni si připraví zbroj.Dohlédni na to, a ať má každý plný toulec šípů jinak ať si mě nepřejou.“,,Ano pane a mohu se zeptat proč?“,,Něco se blíží víc nepotřebujete vědět důstojníku.“Ten zasalutoval a odběhl vyřídit Nellův zkaz.Rudá skupina bylo tři sta padesát vojáků které si Nell vyžádal a vycvičil. Byli to lepší vojáci kteří byli vycvičeni spíše pro střelbu z luku. Znají přesně povely na které mají vypustit šíp a jsou velice přesní. Tuto skupinu si Nell vybral a vycvičil neboť zastával názor že dobří, přesní a vycvičení lučišníci dokážou zvrátit průběh bitvy. Nell se rozhlédl po kasárnách až konečně uviděl toho koho hledal,,hej Glene pojď sem.“Pověřený voják na rozkaz přiběhl a tázavě se na Nella podíval.Byl to druhý jmenovaný kapitán Rudé skupiny a také jediná osoba s kterou si Nell tykal, znali se už od mládí ale jinak mu nedopřával žádné úlevy.Na venek byl Nell tvrdej a neúprosnej ale v jádru byl docela pohodovej chlap.,,Jo Nelle?“,,Hele maš dnes nějakou vyjímečnou práci?“Glen se na chvíli zamyslel a poté řekl o něco smutnějším tónem,,bohužel dnes máme já a pár chlapů na povel uklízení tohodle bordelu.“Nell se na něj smutně podíval protože věděl co to je uklízet tenhle svinčík. Zabralo to celej den, celej den v tomhle smradu a mezi těma prašivýma vojákama.,,No mam pro tebe důležitější práci a jako můj podřízený budeš muset poslechnout.“Glen se na něj podíval s nadějí v oku ,,vo co jde šefiku?“Nell ho spražil pohledem ,,budeš se mnou chodit po hradbách, kontrolovat samostříly a balisty proti těm zabijáckým drakům.“Glen se rozzářil ,,no samo jen chvíli počkej musím se sbalit a na někoho hodit tu práci“dořekl a šťastně odběhl.Možná jsem měl radši jít sám než poslouchat ty jeho keci celej den pomyslel si Nell nevrle. Ještě jednou se rozhlédl po těch nádhernejch kasárnách a vyšel ven.Tam ho ovanul sladký vánek který se vyskytuje jen v těchto severních zemích jako byly Kněžská země, Novohradská a Bohatá země. Bohužel Kněžská ani Novohradská země nebyly napadeny těmi ohavnými draky. Po deseti minutách se konečně otevřely dveře a vyšla menší šlachovitá postava s baťohem přivěšeným na jedné straně opasku a krátkým mečem na druhé. Glen se na něho znovu šťastně podíval a utrousil něco o tom jak je ten svět krásný. Nell si ho pozorně prohlédl jako matka dítě které jde poprvé do školy a dodal,,od teď žádné jmenování šéfiku buď kapitáne nebo v nejkrajnějších chvílích Nelle ale ne šefiku.“Musel mít přece nějakou autoritu mezi lidmi.,,Jasan še… pane“uculil se Glen a jal se následovat Nella.Po dobré půlhodině chůze a Glenových vtipů konečně došli k první strážní věži.,,Kapitáne a poslouchej ještě jeden“začal Glen blábolit na kamenném schodišti stoupaje vzhůru,,to když de kupec a potká ob…“Nell ho umlčel naštvaným pohledem. Glen se na něho smutně podíval ,,ty nechceš slyšet ten vtip?“,,Ne už jsi jich do mě nahustil nejmíň dvacet.“Glen si povzdechl a dodal,,jak myslíš ale neuslyšíš konec s kupcem.“,,To je škoda“ řekl ironicky Nell.Vystoupili na věž, byli tam dva hlídkující vojáci kteří se ihned v přítomnosti kapitána postavili do pozoru. Glen je přelétl pohledem a zavelel,,pohov.“Nic se nestalo, vojáci byli pořád napružení jako pravítko.Nell se na Glena naštvaně a opovrhovačně podíval a zavelel,,pohov.“V tu ránu se oba vojáci uvolnili a jeden přispěchal k Nellovi.,,Všechny samostříly a balisty jsou připraveny pane.“Nell to projel očima.Každý samostříl byl asi tři čtvrtě metru dlouhý a těžký jako kráva.Dva chlapi měli potíže ho unést. Takže se pod každý namontovala dlouhá tyč, která je držela metr a půl nad zemí. Byli rozestaveny každý pět metrů od sebe po celém obvodu hradeb. Šípy které používaly byly o něco větší než do normální kuše a s mnohem větší průrazností.Také byl každý stroj vybaven kličkou aby natahování zvládl jediný člověk. Nell pomalu procházel přes hradby a každý prohlédl. Všech sedm které měli na starosti ti dva byly v pořádku.Do pytle to zemřu než zkontroluju všechny samostříly a nebudu mít sílu na večer sakra.Nell chvíli přemýšlel jak se zbavit alespoň poloviny úkolu.Pak ho to napadlo a zlomyslně pohlédl na Glena. Ten jeho pohled ignoroval a řekl,,jestli si myslíš že to zase za tebe všechno udělám já tak seš na omylu.“Nellovi se jenom zablesklo v očích a přešel k těm dvěma vojákům.

                                                    *          *          *

Během odpoledne se strhl prudký liják a začal bičovat každého kdo se neschoval. Glen zhluboka a drsně zaklel a dál pocházel po hradbách a kontroloval samostříly.,,Ten parchant já mu vyprávím nádherný vtipy a von mě pošle všechno zkontrolovat“mumlal si pod nosem,,a ještě na mě pověsil ty dva smrady aby mě kontrolovali.“ Glen si odplivl a přešel k dalšímu samostřílu. Promočený až na kost ho zkontroloval a pořádně se protáhl.,,Konec“zajásal hlasitě a začal se kolébat ke kasárnám.Celý vyčepaný dopadl na své špinavé lůžko a začal sundávat promočené věci.,,Tak co Glene budeš nám dnes vyprávět ty tvoje vtipy?“zachechtal se jeden z vojáků.,,Jo já bych si jich hned pár poslech“přidal se druhej.,,Mor na vás vy bando hovnožroutů.“Glen konečně vyhrál zápas se svou botou a přikryl se tenkou dekou.Pár vojáků se mu ještě smálo ale to už on nevnímal a blaženě usnul.

                                                    *           *           *

Začalo zapadat slunce, déšť přestal a Nell se začal připravovat na noční šou.Zkontroloval dlouhý z jasanu vyrobený luk. Naprázdno napjal tětivu a pustil ji. Zadrnčelo to a Nell se usmál neboť luk měl pořád velkou sílu.Nasadil toulec tak aby šípy vyčuhovali nad jeho pravým ramenem.Luk přehodil přes druhé rameno a připnul si krátký meč k boku. Poté si ještě upravil kroužkovou zbroj a černý tabard. Sebral ze země helmici s dvěma otvory pro oči a spoustou dírek aby mohl dýchat.Naposledy si zkontroloval výzbroj a vydal se ke kasárnám.Všichni muži byli připraveni. Byli rozděleni do sedmi skupin po padesáti a všichni měli plnou výzbroj. Takže kroužkové zbroje na nich žluté tabardy,krátký meč u boku a přes rameno luk a toulec s šípy.Nell obešel svojí skupinu a zadíval se na zničeného Glena, div že neusnul.,,Zůstaň tady chlape stejně bys mi nebyl moc platnej.“Glen se na něho opět podíval šťastným pohledem a se zasalutováním se odplazil k posteli.,,Víte co máte dělat jakmile někdo něco uvidí na obloze co bude o něco větší než ptáci zpustíte poplach.“Nell přes ně projel na posledy pohledem a dodal,,hodně štěstí.“Mávl rukou a jeho skupina se vydala ve vzorné formaci na hradby.Procházeli ulicemi, Nell hrdě první a za ní padesát drsných vojáků.Rudá skupina vypadala jako stroje na zabíjení a naháněli všem hrůzu.Nell si sundal helmici a připnul ji k pasu. Náhle uslyšel známí dětský výkřik.Ohlédl se na pravo a uviděl dítě běžíci k němu.Byl to Wiliem pětiletý chlapec podobající se spíše otci. Nell ho něžně vzal do náručí a za chůze si ho vyndal na rameno. Hošík se na něho šťastně podíval a drmolil zadýchaně ,,tati kam def?“,,Mam službu Wilieme večer budu pryč.“Wiliem se na něho smutně zadíval a řekl ,,kdy fi zafe fe mou zahvajef Tyg?“To byla hra podobná člověče nezlob se ale o dost jednoduší.,,Zítra dnes si s tebou zahraje máma.“Wiliem se na něj káravě podíval,,ta to neumí.“,,Tak jí to nauč.“Chvíli přemýšlel a poté šťastněji řekl,,tak jo.“Nell ho zpustil na zem a on šťastně odběhl za Tarou.Ta Nellovi zamávala a chytila Wiliema mezi ruce aby ho odnesla domů. Pár vojáků pochodujících za ním se trochu zasmálo protože jim ke kapitánovi drsnému vojákovi nesedlo tak milé přijetí syna.Kdyby na něj zařval a uvedl do pozoru, sedělo by to k němu víc než takovéhle láskyplné přijetí syna.Nell ztratil Taru a Wiliema z dohledu znovu se začal soustředit na práci. Už se těšil až bude zase s nimi. Zabočil za dům a padesát vojáků přesně za ním. Lidé se jim rychle klidili z cesty aby náhodou nepřišli k úhoně.Šli asipět minut tímhle ostrým tempem až došli k hradbám.Nell se ani nezastavil a rovnou vyšel s plukem na hradby.Rozmístili se. Sedm vojáků Nell pověřil aby zaujali místo za samostříly a ostatním dal pohov jen ještě deset dal na stráž. Všichni si automaticky sundaly luky z ramen a pevně uchopili do rukou. Nell přikázal aby si všichni kromě těch sedmnácti odpočinuli. Nedali se dlouho pobízet a začali podřimovat. Nell přešel přes část hradeb kterou měl na starosti a zahleděl se do dáli. Měsíc byl v úplňku a shlížel na vše pod sebou. Město bylo úžasně osvětleno loučemi a ruch postupně utichal. Nell přešel ke skupince dřímajících vojáků a pohodlně se tam opřel o kus hradeb. Vyčkával.

                                                    *           *          *

Z poklidného transu ho vytrhlo poplašné zatroubení které se ozvalo přímo na opačném konci města. Nell čile přeběhl k vojákovi s rohem a zařval,,dělej trub na poplach.“Ten okamžitě poslechl a zatroubil a nebyl jediný. Městem se neslo ohlušující poplašné troubení.,,Všichni vyrovnat“zařval Nell tvrdě. Vojáci nečekali a okamžitě se seřadili do čtyř řad. Nell si sundal z ramene luk a zadíval se na oblohu. Opravdu se tam něco velkého hýbalo ale jestli to byli draci to nedokázal Nell říct. Podíval se na své muže a zavelel,,šípy !“V tu chvíli všichni jako jeden muž zasadily šípy na tětivy a vyčkávali na další poveli. Nell se začínal pomalu potit ale nedal to na sobě znát. Znovu vzhlédl a uviděl kolem dvaceti zvířat pomalu se snášejících k zemi. Jedno dokonce zamířilo přímo proti nim bylo kolem padesáti metrů daleko ale letělo obrovskou rychlostí. ,,Natáhnout!“ zavelel podruhé a všichni uposlechli. ,,Zamířit“ pozvedli luky na blížící se cíl. Nell nasadil šíp na tětivu a zamířil. Zbívalo už jenom deset metrů a zvíře začalo hlasitě řvát. ,,Pal !!!“zařval a na jeho povel se proti zvířeti vzneslo padesát šípů. Ty prořízli temnotu a zabodly se do draka. Ten zařval bolestí. Několik šípů mu probodlo i blány na křídlech takže se nekontrolovaně zřítil k zemi přímo na Nellovu jednotku. Nell se zděsil když na ně padalo obrovské zvíře. Rychle se vzchopil a pokusil se uskočit. Drak narazil přímo mezi uskakující vojáky. Odhodil několik nešťastníků kteří nedokázali uskočit a sam se překulil přes okraj hradeb a s buchnutím dopadl na zem. Nella naštěstí minulo. Zvedl se a koukl přes hradby na nehybné zvíře a jeho pána.,,Zformovat!“zařval a přeběhl kolem otřesených mužů. Koukl sena město na které se vrhlo pár draků chrlících oheň.,,Pane další “ukázal jeden z vojáků na bod který se pomalu zvětšoval,, tam“. Mířil směrem od města. ,,Otočit“zařval a natáhl luk. Vojáci se otočili a nervózně čekali. Ani jeden se neodvážil bez příkazu zasadit šíp na tětivu. ,,Zasadit a natáhnout.“Drak se blížil. ,,Zamířit“luky se natáhli. ,,Pal!!“zařval Nell znovu. Drak na to už asi čekal neboť rychle změnil směr letu a šípy ho neškodně minuly. ,,Meče!“zařval Nell a znovu natáhl tětivu s šípem. Vojáci tasili a Nell vypustil šíp přímo proti Dračímu jezdci. Šíp se mu zabodl do břicha a vytrhl ze sedla přičemž drak ztratil pána a opětovně změnil směr úplně někam jinam. Vojáci si hlasitě oddychli a chopili se luků. ,,Konečně jsem tě našel.“Nell se udiveně otočil za hlasem a uviděl Glena v plné zbroji tak jako všichni ostatní vojáci.,,Když jsem uslyšel rohy nemohl jsem přece jen tak chrápat.“Nell kývl hlavou a řekl,,zařaď se ještě jsme neskončili.“Glen poslechl a zařadil se mezi ostatní.Už hořelo několik domů ale draků rapidně ubývalo. Nell se rozhlédl po městě ale kvůli kouři který stoupal k nebesům nic neviděl. Najednou se udělalo docela teplo, Nell se otočil a v tu ránu ho odhodila tlaková vlna. Vylétl do vzduchu a zarazil se o hradní věž, ještě že nespadl z hradeb to by toho z něj moc nezbylo. Omámeně vstal a zamžoural ke svojí jednotce. Asi dvacet jich hořelo a ostatní shodila z věže tlaková vlna. Jen Glen a několik vojáků mělo štěstí jako Nell že se zarazili o věž. Nell vytasil meč neboť luk mu vypadl z ruky při nárazu a odletěl kdo ví kam. Ze zkoumání toho co se vlastně stalo vytrhl hlasitý řev. Nell vzhlédl a zamrazilo ho. Obrovský řvoucí drak leťel přímo k němu. Usedl před ním a zadíval se na Nella jako na kus žvance. Nell nepočkal ani vteřinu. Sevřel jílec meče co nejpevněji a s hlasitým řevem ťal po drakovi. Meč se zaryl do jeho pravé končetiny a nechal draka bolestně zařvat. Ten se pokusil Nella sežrat ale byl moc pomalí. Nell se sklonil před drakovou tlamou a uslyšel cvaknutí jeho zubů které vyšlo naprázdno. V tu chvíli se chytil jednoho výrustku který měl drak na hlavě a druhou rukou zabodl meč pod drakovu čelist. Meč projel mezi kostmi a špička mu vyjela mezi očima. Drak na ni nevěřícně zašilhal a se srdceryvným stenem se zhroutil k Nellovým nohám přičemž ho nezapomněl potřísnit krví. Nell pohotově vytáhl meč z drakovi hlavy a vykryl útok jeho jezdce. Malý,zavalitý,v plné zbroji a šedém tabardu. Nella udivilo jak moc byl mrštný. Vykryl další útok a přitom o krok ustoupil skrčkovu zběsnění. Skrček se opět napřáhl k úderu ale zastavil se když mu ze zad vyjel meč hrudí. Pomalu se skácel k zemi.. Za ním stál jeden z Nellovích mužů. ,,Díky“vydal ze sebe Nell.,,Není zač pane“odvětil voják a prohlédl nebe. Nell se znovu porozhlédl po hradbách. Už to na nich nevypadalo tak živě. Zbylo mu jenom deset mužů kteří se po pádu pomalu zvedali. Nell zahlédl i Glena který na tom byl stejně jako ostatní. ,,Seřadit“zavelel už ne tak jistým hlasem a sebral ze země svůj luk. Opět uviděl hořící město a asi sedm draků to tam trhající na cucky. Pak mu ale zatrnulo když si vzpomněl na svojí rodinu. Polilo ho horko když si představil jak jsou cupováni na cucky ,,zamnou!“máchl rukou a vyběhl do města. Seběhli z hradeb a vběhli do ulic. Pár lidí se snažilo uhasit neuhasitelné a ostatní prostě utíkali a schovávali se v troskách. Nell s deseti vojáky proběhli ulicí a zabočili za roh. Všichni se v tu ránu zastavili a se strachem v očích hleděli na výjev před sebou. Byli tam tři draci trhající vše na co přišli, ti tři byli obklopení mrtvolami a louží krve. Nell se chvíli nemohl rozhodnout jestli zdrhat nebo bojovat ale čest mu přikázala jenom jedno,,zasadit šípy a zamířit“zavelel. Natáhl tětivu a zamířil na jednu z dračích hlav. Draci byli asi třicet metrů daleko a zaplňovali skoro celou ulici což byly nejlepší podmínky pro střelbu. ,,Pal!“zařval a na ta slova všichni vypustili šípy.Letící šípy tvořili nepropustnou hradbu která se rychle přibližovala k obětem. Jednoho draka šípy skolily a druhého těžce poranili a rozdráždily. Dva zbývající strašlivě zařvali a rozběhli se ulicí proti jejich nepřátelům.,,Do prdele“zašeptal Glen hledící na ty monstra. ,,Až řeknu “ukázal na pětici stojící od něj nejdál,,vy, zaběhnete za tamten roh“ukázal na protější odbočku,,a ti zbývající za tenhle.Až přiběhnou vezmem je do kleští.“Draci se blížili obrovskou rychlostí a už byli jen deset metrů od Nella a jeho mužů.,,Ty Nelle kdy už řekneš ten povel pro odbočení?“zeptal se Glen stísněně.,,Taste meče!“zařval Nell.,,Nesnaž se mně ignorovat“řekl zpocený Glen s krvavým mečem v ruce. Draci byli už jenom pět metrů daleko když Nell vykřikl ,,teď!!“. Všichni okamžitě skočili na svá místa a jen těsně minuli podrážděné draky. Nell dopadl tvrdě na špinavou zem a rychle se pokusil zvednout. Zatočila se mu z toho hlava ale věděl že každá vteřin je dobrá. Draci se pokusili zabočit za svými nepřáteli ale v té rychlosti jim to uklouzlo a bezmocně projeli ulicí dál. Nell vyběhl ke zvedajícímu se drakovi a bodl ho do břicha. Drak zařval a pokusil se svého trýznitele sežrat ale zabránili mu v tom ostatní dotírající vojáci. Drak se ohnal po jednom z nich a s neuvěřitelnou rychlostí mu prokousl tělo. Ani si ho nemohl pokojně sežrat neboť jeden z vojáků k němu přiskočil a bodl do krku. Drak zasténal a ochable se zhroutil k zemi. Nell vyndal meč z jeho břich a švihl po jeho jezdci. Drak se ani nezmohl na obranu a letící meč mu prořízl hrdlo a zbavil života. Nell zvedl hlavu od mrtvoly a uviděl Glena který se s řevem vrhl ze zadu na druhého draka. Vyskočil mu na záda a jedním sekem odpůlil jezdci hlavu od těla, poté se odrazil od dračích zad, obrátil meč ve vzduch a s dopadem draka probodl. Ten se nezmohl ani zařvat a sklátil se k zemi. Glen měl tu smůlu že probodl drakovi tepnu. Z těla vystříkl proud krve a Glena srazil na zem. Nell k němu přešel a podal mu pomocnou ruku. Glen ji přijal a s Nellovou pomocí se postavil na nohy.,,Konečně něco vzrušujícího“zašklebyl se Glen.Nell na něj udiveně pohlédl,,myslel jsem že zabíjení nemáš rád:“,,Nemam ale tady to je něco jinýho to je čistka:“Nell zakroutil hlavou a zkontroloval ztráty. Jen dva muži to bylo docela dobré. Nell se otočil k teď už prázdné ulici a vyběhl vpřed. Ostatní ho bez jakých kolih připomínek následovali. Proběhli kolem několika dračích mrtvol ale jinak se s odporem nesetkali. Zaběhli za roh a Nellovi se zježili chloupky na krku. Tara se tam choulila v rohu s Wiliemem v náručí a plakala neboť se nad ní skláněl obrovský hladoví drak se svým jezdcem. Div že to Nellovi neutrhlo srdce. Žalostně zařval a vyběhl proti drakovi. Drak se připravoval k hostině když na něj přiletěl Nell. Sekl mečem a uštědřil drakovi jizvu na hlavě poté se rychle vyšvihl na jeho záda a bodl po jezdci. Ten útok vykryl a napřáhl se k úderu ale Nell byl mnohem rychlejší a stačil ho probodnout. Jezdec zachroptěl a skácel se z draka. V tu chvíli se ozvalo úplně jiné zatroubení než vydávaly rohy vojáků a drak na kterém Nell stál se zvedl do vzduchu. Nell si polekaně lehl na drakova záda a chytil se sedla aby nespadl neboť drak vyletěl příliš rychle do výšky z které by asi Nell pád nepřežil. Vznesli se i ostatní draci a všichni zamířili tam odkud přiletěli. Nell se ze všech sil přitáhl sedla a vyškrábal se na něj. Bylo to něco jako na koni ale mnohem méně pohodlnější. Nell se podíval dolu a začalo se mu chtít zvracet ihned zrak odvrátil a začal se soustředit na něco jiného. Drak si zřejmě nepovšimnul že má nového jezdce což měl Nell štěstí. Do pytle jak se vottud mám dostat?říkal si Nell pro sebe. Zadíval se na ostatní jezdce všichni byli před ním ani né deset metrů. A letěli za sebou. Nella něco napadlo. Sundal luk z ramene a vložil do něho šíp. Zamířil na draka který mu byl nejblíž a s tichou modlitbou vypustil šíp. Ten potichu proletěl tmou a zabodl se drakovi přímo do hlavy tak že z něj byl vidět jen opeřený konec. Drak ani nevydal žádný zvuk a zřítil se dolů. Nikdo si toho nevšiml a už jen zbývali tři. Nell se ošklivě usmál a nasadil druhý šíp. Zamířil a vyslal. Šíp proletěl ještě rychleji a zasáhl cíl tak jako druhý. Drak se zřítil do neznáma. ,,Zhyňte pod rukou mistra“zašeptal si pro sebe spokojeně Nell. Po třetí sáhnul pro šíp ale smích ho ihned přešel. Došli mu šípy. ,,Do prdele“zanaříkal.Jak je teď mam sejmout?ptal se sám sebe. Chvíli se smutně koukal na dva draky letící před ním a poté se usmál. Chytil opratě draka a zkusil s ním zabočit. Šlo to, drak poslušně zabočil. Nell si oddych a popohnal draka k tomu třetímu. Potichu vytasil meč a hejbnul postruhami tak aby drak sletěl o metr níž. Poté ho silně kopl ve snaze aby nepřátelského draka co nejrychleji podletěl. Drak kupodivu zareagoval přesně jak Nell chtěl. Nabral třikrát větší rychlost. Když byli přesně pod jeho břichem Nell pozvedl meč a zabodl ho do letícího draka.Drak sebou trhl a ihned máchl křídli ve snaze co nejrychleji uletět. Bohužel nebyl dost rychlí a meč už stihl udělat smrtelnou ránu. Drak se chvíli snažil udržet ve vzduchu ale po chvíli se zhroutil, s řevem a ladnou otočkou padal k zemi. Nell uviděl slunce jak vychází za obzorem a uvědomil si že už není v černém tabardu tak ne viditelný. Řev draka vytrhl z dřímání zbývajícího jezdce který se nejdřív ulekl ale poté úlek vystřídala zlost. Zprudka otočil draka a hnal se proti Nellovi. Nell jako obvykle nevěděl co má dělat. Tihle týpci byli určitě lepší v boji na drakovi takže Nell by neměl ani tu nejmenší šanci. Potom dostal nápad. Zasmál se nad tou šíleností ale nic jiného ho nenapadlo. Silou zastavil draka a vyčkával. Když byl nepřátelský drak vzdálený sotva dvacet metrů Nell pevně uchopil meč a vší silou ho vrhl proti drakovi. Meč zazářil ve svitu vycházející ho slunka a zabodl se drakovi přímo mezi oči. Ten bohužel už nezměnil směr letu a narazil do Nellova draka. Obrovská rána málem vyhodila Nella ze sedla. Nell se praštil hlavou o drakova záda ale jinak neměl žádnou úhonu na zdraví. Otřeseně se chytil dračích popruhů a zamířil s ním zpátky.

                                             *          *          *

Slunce už vyšlo o něco víš když Nell uviděl kouř z města. Popohnal draka aby vyletěl o něco víš a Nell se naposledy porozhlédl po kraji. Nedivil se jim že se těm jezdcům nechtělo chodit pěšky a na místo toho létali na těhlech krásných zvířatech. Byla to nádhera poté co jste si zvykli Nell už byl přímo nad městem a už vyděl i svůj a Tařin dům. Nikdo zatím nezpustil poplach asi si ho nikdo nevšiml. Nell si nasadil helmu protože po tom úderu který dostal nechtěl bolest zhoršit.,,Dolů“řekl Nell přívětivým hlasem a drak začal s obrovskou rychlostí klesat. V tu chvíli se rozezněly poplašné rohy a lidé začali opět utíkat. Nell popohnal draka aby je nezasáhl nějaký šíp a přistál před domem. Okamžitě se kolem vyčistilo a začali přibíhat vojáci. Drak se posadil na zadní, asi se necítil s Nellem v ohrožení. Nell se zahleděl na dveře jeho domu a uviděl tam krásnou zpoza dveří vykukující Wiliemovu tvář. Ten tátu ihned poznal a vrhl se k němu ale dračí vrčení ho ihned zastavilo dobrých pět metrů od draka. ,,Klid“řekl Nell ostřejším hlasem a drak se trochu uklidnil. Wiliem se znovu rozběhl a to už ho drak nechal. Nell ho pozvedl a vyndal do sedla. Drak si to kupodivu nechal líbyt a poslušně seděl. Nell si sundal helmu a seskočil z něho. Pokusil se Wiliema sundat ale tomu se na zvířeti líbylo víc než u táty. Drakovi se tenhle nápad zřejmě moc nezamlouval ale co měl dělat. Jen si podrážděně odfrkl aby dal na jevo svůj nesouhlas. Nell se otočil zpátky k domu a kolem krku se mu vrhla Tara.,,Myslela jsem že už tě neuvidím“a rozplakala se. Nell ji začal utišovat a přitom si všiml jak drak znejistěl. Ohlédl se a uviděl připravené vojáky s napnutými tětivami.,,Klid to jsem já Nell“zařval. Z roty se utrhl jeden voják a šťastně běžel k Nellovi. Byl to Glen. Proběhl obrovským obloukem kolem vrčícího draka a plácl Nella přes rameno.,,Chlape myslel jsem si že seš mrtvej.“,,Málem“řekl Nell a dál se věnoval Taře. ,,Dobrý je to fakt kapitán“ujistil Glen vojáky a na jeho slova se konečně všichni odebrali dospat to co nestihli.,,Co sis to přivez za obludu?“zeptal se Glen. Nell však nestihl odpovědět a jen se zasmál když uviděl Glena zblednout po tom co na něho drak vycenil své zakrvácené zuby a zavrčel.Wiliem se na otce podíval a zeptal se ,,tati ploletíme fe? plofím.“Nell se pomalu odtrhl od Tary a nasedl na nesouhlasícího draka. Není přece nějaká hračka. Nell vytušil co si drak myslí a řekl,,pro jednou to vydržíš.“Drak si odfrkla s majestátností dračího krále se vznesl do výše.