Nemáte oheň, slečno?

Tříska v oku bližního mého aneb

ZLOzvyk v rukou mládeže

1 Je čas s tím přestat!

2 Stupidní masy?

3 Negativa

4 Teorie Freudovy psychoanalýzy

5 Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď?

Onehdy jsem se měl setkat s přítelem pracujícím v Národním archivu. Místo střetnutí byl náhodou určený hlavní vchod. Na můj pozdrav odpověděl jasným a stručným: „Jdeme!“. Vyšli jsme do malého parčíku a posadily se na nostalgicky vypadající lavičku. Vytáhl krabičku a obratně si strčil cigaretu do pusy filtrem napřed. Ze zdvořilosti mi nabídl. Řka: „Nekouřím“ jsem mu pokynul odmítavým gestem mé ruky. S cigaretou v ústech řekl klidným hlasem: „Já jsem četl mnoho knížek o tom jak je kouření špatný a nezdravý a radši jsem přestal“ a pokoušel se jí rozžehnout. „Počkej,počkej, jak jako přestal,vždyť si právě zapaluješ…?“. „No, přestal…“ začal se obhajovat „… už ty knížky nečtu“.

„Dáte si čudku?“ „Kouřit je nezdravé!“ To vám řekne každý a pokud by jsme se více zajímaly o společenský náhled na věc, myslím, že by se nám dostalo stejně negativního přístupu jako v úvodní větě. S touto myšlenkou zdravého žití vyjdete do ulic a hle:všude stojí skupinky teenagerů s cigarety v ruce, jdete kolem školy pozorujíc uličky plné kuřáků, jdete si provětrat hlavu do parku kde potkáte mladiství, jak spokojeně pokuřují vodní dýmky. Tito mladí, kterým je vtloukána do hlavy škodlivost tabáku tak holdují této omamné látce? Jsou všichni tak pyšní, že sami ví, co je pro ně dobré, nebo jsou všichni prostě hloupí(, což je součást mládí)? Tento jednoduchý náhled na věc rozhodně nemůže postačit člověku vzdělanému, pravdy se pídícímu.

Při prvním pohledu na cigaretu si představíme kapající dehet z kouřem "vysušené" plíce (naší představu může doplnit žaludek zvedající obrázky na webu www.kurakovaplice.cz). Z Fyzického hlediska,tedy až na malou připomínku že tabák dezinfikuje (dutinu ústní), nepřináší kouření nic pozitivního. Vedle žloutnutí zubů a kůže navíc ("silně") zapáchá, což je ale otázka vůně, otázka subjektivní, takže mezi obecnou argumentaci nezařaditelná. Docházíme tedy k závěru, že kouření nepřináší (po tělesné stránce) nic pozitivního, pouze škodlivého. Z logického hlediska máme tedy důkaz zaměřený proti a tudíž nazýváme kouření zlozvykem. Jako projev slabosti bereme, když někdo začne (jak by řekli Slováci) "fajčit" pod nátlakovou větou: "Jestli nezačneš kouřit, nevezmeme tě do party".

   Když se tedy masové kuřáctví nedá vysvětlit z jedné strany, nahlédneme na problém ze strany druhé - co pozitivního člověku cigareta může přinést? První zásadní věc je, že nikotin v krvi uklidňuje (lepší zvládnutí stresových situací). Každý se uklidňuje po svém,mnohým přijde logičtější si zapálit,než se začít vztekat(vybouchnout). Avšak množství vytěženo z jedné tubičky nemá na mozek vliv. Studie však potvrdily, že člověk si psychologicky vsugeruje uklidňující účinky a ty zklidňují jeho psychiku. Sami si domyslete, jak blahodárně může působit chvilka zklidnění a zamyšlení pro mladého člověka v této hektické době. Je to také příležitost, jak se seznámit s novými lidmi, s kterými si jinak nemá co říct. Mladý člověk se rád seznamuje s novými lidmi. Je to, řekl bych, most v komunikaci. Vysvětlení tohoto pojmu bych viděl takto: to že si zapálíte vy vás staví do světla jako člověka nedokonalého(jelikož přechováváte zlozvyk). Pak si zapálí i váš "soukuřovec", což ukáže jeho též jako člověka nedokonalého(slabého) - tudíž jste si v tu chvíli oba rovni. Zároveň vás to oba trochu ponižuje, což vás vede k pokoře, která vede k otevřenosti, takže upřímný rozhovor může začít. Váš zlozvyk znemožňuje vašemu egu aby se vypínalo povyšováním, které je často příčinou strachu, který komunikaci formalizuje, tedy nemluvíme otevřeně, tedy nemluvíme o našich traumatech(spíše je potlačujeme, abychom z našeho projevu vyšli vítězně,tedy dal se poslouchat). Při kouření se tedy nedá dělat nic jiného než přemýšlet sami o sobě,(což je nepříjemné,takže) někoho pozvat a zapřést s ním (jak už jsem naznačil) vyrovnaný rozhovor. Dovolte mi zde malou úvahu:Máme vztek,věc obvyklá. Freud by řekl:"Pocit prožít,to nedělá trauma".Místo aby jsme vztek (prožívali) projevovali násilím a upustily uzdu našich zábran,v klidu si zapálíme a o našem problému se zápalem hovoříme. Tento pocit tedy prožijeme,bez větších destruktivních následků. Z hlediska lékařského jsou následky potlačovaných traumat horší, než dehtem zanesené plíce. Z logického hlediska není tedy kouření zavržení hodné, dokonce v něčem prospěšné. Nesmíme se tedy divit že argument "kouření je nezdravé" není dost silný pro přesvědčení na konverzi z kuřáka na nekuřáka. To, že si mnoho lidí pro bohatství zničilo zdraví a vztahy nutně neznamená, že bohatství je čistě negativní věc. My se bohužel musíme naučit žít s faktem, že věci nejsou čistě špatné nebo dobré. Zeptejte se ale mladých lidí čemu věří víc, jestli složitým logickým důkazům nebo ideálům. Paradoxnost této otázky je vidět i na postoji (zde bych to nazval spíše pochybováním) státní moci: na jednu stranu podporuje proti-kuřáckou propagandu, na stranu druhou nezasahuje razantními omezeními pro bohatý výtěžek z nemalého zdanění.

Vraťme se k mladému člověku, který (v lepším případě) tuto otázku řeší. Čemu dá přednost:logické radě nebo ideální představě? Zde můžeme podotknout předpokládanou nezkušenost (nedomyšlenost) sledovaného subjektu. Avšak co nám káží reklamy: užij dne před večerem neboli půjčíme ti a ty hlavně mysli na to že budeš jednou splácet účty. A co my starší a zkušení? Jednáme vždy nakloněni pravdě podložené logickými důkazy, nebo dáváme přednost tomu co bude lepší (výtěžnější) pro tuto aktuální situaci? Máme právo vyslovovat jasné soudy (zaujímat dané postoje) ke zdánlivě "jednoduchým" otázkám?

Prokop Janda 4.3. 2008