Stíny v duši

Zpívat
jako by to bylo naposledy

už se nenaučím

touhy mé odešly před dvaceti lety

a když moje srdce tluče
není to pro jednoho muže

změnit už to neumím

i kdyby se krásně snažil
vroucným tónem už se nenaladím

protože

to vše už se stalo
a je to příliš dávno                                        
 
na mé duši leží stín

když však lidé se mnou do řeči se dají
ledy tají

ne touhou

ale tím

že se se mnou dobře baví
a v mém pozdním "mládí"
nahradí to i mužskou paži

věř že
v lidech které nyní potkávám
je moje štěstí