A co ke křesťanské víře?

omlouvám se všem... koho se dotkne tahle pitomá povrchnost

Luna..

V trnitých křovinách..

Ježíšova koruna.

Dere se k ní nahý..

Chce být králem?

Bude.

Výlet do konce temnoty,

zmrtvýchvstání.



Bůh se uchecht nechtěně..

"CHE" Vždyť ta žena trpící,

má všechny údy slepené..

Luna..

Pableskuje na stahovacím noži..

Všemohoucí rychle oči odvrací..

Šílenec..pokračuje ve své práci..

Kůži ženy těhotné,

nad krbem si svěsí.



Luna..

Ta samá luna zaleskne se..

Na bělmech šelmy běžící.



Ah, ten Jidáš!

Tak přece tu byl první!

Ale..kde je koruna?

Je taková tma..Jidáš poklekne , ohmatává zeminu pod sebou..a vtu klepne jeho koleno o dřevěný poklop...Odklopí..Ztuhne..zalit teplým, ale oslnivým svělem a...horkou párou.



Boha už to nebaví,

jak tu všichni churaví.

A už ho to nudí,

jak se všichni prudí.

Tak řaděj zavře kukadla a metá v Himalájích kotrmelce.

Tak.

Už žádný mrak!



Zapraskání, zašustění..skok!

Úlek..

Vytržené maso...šok!

Jidáš kvílí.

A dvě bílé luny....oči bez očí..

A zuby šelmy...prorážejí obličejem..

A .... A.....

A krmení...

Utichá..



Ježíš.. nahý..

Konečně se prodral houštím z trní..



Na co je vlastně strop?

Co s takovým stropem?

Položit podlahu, pověsit světla.

Obložit veku, dostat se z pekla.



Čekala tam na něj nahá..

Panna?

Panna.

Snad jen jednu chybu měla, vadu na kráse..

Bílý bulvy bez očí..

On..po těle nespočet ran a ranek..

Krví, strupy pokrytý..

Objala ho.

Rozvášnila.

A pevně k sobě přitisknuti sestoupili do podzemní sauny pod poklopem..

Čas pro boha..

Převtělit se do synka..



Zazvonil zvonec,

pohádky je.............

Jsou tam až dodnes.

---