Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBezmocná
07. 05. 2008
0
0
641
Autor
Kristýna
Stojím na útesu sama, nevím kudy dál.
Poslední zbytky naděje mé vítr odvál bůhví kam!
Stojím na útesu sama, kolem jen moře bouřící,
nevím kudy dál, teď babo raď, mé duši křičící!
Stojí nad propastí, v duši mi řezná rána vězí.
Jsem v pasti, sama spoutaná na pustých březích!
Ten, kdo mi život dal, ten mi teď ortel podepsal,
posílá mě na věčnost, duši mi pořezal.
Topím se ve vodách věčnosti, dech mi dochází,
všechny mé hloupé otázky odpovědi nachází.
Cesta rychle ubíhá, stojím uprostřed rozcestí.
Duše má je na mučidlech, křičí bolestí!
Poslední zbytky naděje mé vítr odvál bůhví kam!
Stojím na útesu sama, kolem jen moře bouřící,
nevím kudy dál, teď babo raď, mé duši křičící!
Stojí nad propastí, v duši mi řezná rána vězí.
Jsem v pasti, sama spoutaná na pustých březích!
Ten, kdo mi život dal, ten mi teď ortel podepsal,
posílá mě na věčnost, duši mi pořezal.
Topím se ve vodách věčnosti, dech mi dochází,
všechny mé hloupé otázky odpovědi nachází.
Cesta rychle ubíhá, stojím uprostřed rozcestí.
Duše má je na mučidlech, křičí bolestí!