Jedno ze starších pásem

Před nějakým časem jsem napsal v noci v ruce několik básní, které jsem označil jen jako sloky a složil je do tématického sledu Pásma. Nuže, užijte si to.

I.

Jak s tím naložit

Rodí se to v hloubkách břicha

V těch útrobách

Potom se nám huba trochu pocuká

A on to byl vlastně strach v tom břiše

Tak radši vypálíme pěstí

Nebo padneme v křeči


II.


Zažít

Když si bílé světlo razí cestu přes mříž žaluzií na bílé ženské tělo

A potom se necháme vléct za koněm nazí přes kameny potoky a lesy v šíleném trysku

Jenom si to představit

To nám bude muset stačit

Ty a já už nic neprožijeme


III.


Aspoň něco optimistickýho

Ale taky jsou ty úsměvy

A zuby z nich koukají

A ten úsměv kterej tě dotáhne do zlatýho medu

Je jich pár

Ale drží tě pohromadě

Lepí to


IV.


Těch pár vteřin mimo

Když se hrajou na klávesy vyšší tóny

Tak s nima klesáme a stoupáme a plujeme

Chce to jenom zavřít a myslet na čistotu

p.s.: mělo by jich pár přibýt, prosím o odezvy a komentáře

---