Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž přišla noc...
19. 05. 2008
0
0
609
Autor
Luci_Sali
Když přišla noc,
někdo tiše zaklepal,
nedá se již volat o pomoc,
vždyť jsem stěží po dechu zalapal.
Třas v rukou prozradil
stařeckou po životě touhu,
avšak tep se zpomalil
v tekoucím krevním poutu.
Prsty sotva o stůl opřené
mně snad již ani nepatří,
když na mne hledí oči upřené,
černé jak uhlí, které domácí opatří.
Hrůza v mé mysli
pomalu přechází do činu,
on si ale stěží domyslí,
že dopouští se vážného zločinu.
Černá rukavice vprostřed pokoje
šátrá po něčem cenném,
až svou vášeň ukoje,
sáhne po mne samém.
Nebudu čekat na milost,
která stejně do pokoje nevstoupí,
sám potrestám jeho zlotřilost,
když mne beze slova oloupí.
Nechť mi vezme cennosti,
jen můj život ne,
potom zblázním se z radosti,
že mou hlavu neutne.
Strach z konce života
probouzí se v mém myšlení,
teď neláká mne pouze svoboda,
kterou nevezme mi poslední.
Bojím se o život samý,
o život bez hranic,
i když můj přítel je prolhaný,
já stejně nedám mu tu nic.
Neukoupíš si mou duši,
křičím schovaný v posteli,
on ovšem rázem tuší,
kdo ho možná zastřelí.
Jedna, druhá i třetí rána,
kolem nábytek jak ementál,
probouzím se dřív než zrána,
to jen reálný sen se zdál.