Rozcestí

Já čekám tady věčně

na světlo lásky tvojí

svělo, co k zbláznění mě hřeje

Já čekám na tom místě

kde odjakživa stojím,

kde chci...a nevím, co se děje

když obejemeš mé tělo

já zajíkám se štěstím a kůstky praskají mi v dlaních

a vše, co zdát se jenom mělo...

já zbytek noci pak už nespím a hledím tupě oknem na sníh

Já budu tady věčně,

jen dokud nezhasne má touha

a prosit budu boha

ať noc je strašně dlouhá,

ať můžu zavřít oči a umřít s tebou v těle,

ať popraská mi srdce, jen tak zas bude celé

Já miluju tě věčně

a proč ani sám nevíš

ta kouzla, která umíš

jsi osobní můj ježíš