Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKamarádovi II
26. 05. 2008
4
4
2282
Autor
macecha
Můj první pokus o báseň
věnován kamarádovi,
už je minulostí.
Pod vlnou kritiky,
smazala jsem ho
a teď mě to docela mrzí.
Byl totiž ryzí!
Ale on ví, že ta báseň,
byla psána srdcem,
byla to rada, aby bral život
s nadhledem,
aby věděl,
že nejsou všichni lidé stejní,
jsou i tací,
kteří umožní mu
realizovat sny tak,
jak sám chce a ne,
jak oni by si přáli.
Aby věděl, že život není o tom,
jak vypadáme,
ale o tom, co v nás je,
co umíme,
čemu se naučíme
a jak svůj život prožijeme.
A já už dnes vím,
že nepsala jsem to nadarmo!
Mým zadostiučiněním je,
když vidím, jak k lepšímu
svůj život mění.
4 názory
Jé, já to snad nepřežiju. Tolik uznání??!! Já mám takovou radost. No, ta první básnička fakt za moc nestála, to jsem začínala. Byla věnována klukovi, kterého jsem potkala na chatu a zdál se mi být opravdu výjimečný i svým osudem. Keny psal i na písmáku - pod nikem buď jontik, nebo iontik, nemohu si vzpomenout, hledala jsem ho, ale už ho nemohu najít. Napíšu mu to do vzkazníku na chat, že jsem básničku pro něho napsala znovu a jinak.