Příběh bláznů

Bylo, nebylo... Žily dvě střeva, chodili do školy a ve škole se nudili. A tak plodili. Kraviny. XD (nad chybama a dalšíma věcma přivřete oči... je to už tak dávno a já nemam sílu to opravovat :-D )

J Příběh bláznů J

 

V moderním světě dobíhal čas a Zem prožívala své poslední roky, aby se mohlo zrodit něco nového, nový svět. Někdo zůstával na Zemi, ačkoliv podmínky již nebyly takové jako dřív a jiní cestovali pryč, do nových míst. A jiní se ztráceli, nikdo nevěděl kam a zatímco jim přisuzovali záhadnou smrt obestřenou tajemstvím, netušili, že se mají lépe než všichni ostatní.

            Po jedné, již zpustlé a opuštěné, silnici šly dvě postavy. Počínaly si tiše, téměř nepozorovaně, rozhlédly se, chytli se za ruce a začali pronášet zvláštní slova plné podivně a krásné síly. Kolem nich začal vířit prach a začaly se otřásat zbylé okenní tabulky a jejich propojené hlasy zvyšovaly na intenzitě. Ve chvíli nejvyšší hlasitosti a působivosti z oblohy vystřelil tlustý paprsek měsíčního světla a obě postavy zcela pohltil. A ulice se opět vrátila do svého zpustlého stavu až na záhadný černý kruh na zemi a ve vzduchu byla cítit levandule. Byla by ta událost zůstala přehlédnuta nebo přidána ke spoustě místních strašidelných historek nebýt temné postavy, jež se vyšvihla na cestu z nedalekého křoví.

Byl to chlapec, kterému nemohlo být víc jak 16 let, v jeho očích byl obdiv, překvapení a především touha zjistit, co se tam přihodilo. Sklonil se k zemi, zkoumal černý kruh, poté se zvedl a s dychtivým leskem v očích zašeptal: „Příště jdu také a vypadnu z tohoto hnusného místa!“

            Všichni jeho kamarádi již odešli, i on chtěl toho místo opustit, ale jeho rodiče si přáli zůstat. Proto se rozhodl postavit jejich vůli, beztak ho ve všem omezovali. Chovali se k němu jak k malému děcku, což ho začínalo popouzet. Prostě se to rozhodl změnit a neváhal při tom opustit rodiče.

            Rozběhl se domů, aby si připravil věci na jeho akci. Jeho činy halila tma a on neslyšitelně házel své věci do něčeho, co jen vzdáleně připomínalo batoh, ale přece sloužilo svému účelu. Uslyšel, jak se někdo z jeho rodičů probudil. „Co jsem udělal špatně?“ tázal se sám sebe, skočil do postele a rychle se přikryl, aby skryl skutečnost, že je oblečen na cestu. Ve dveřích se objevila jeho matka, která jakmile viděla jeho spící obličej, se usmála. „Mám tě moc ráda, synáčku. Spi sladce,“ zašeptala a odešla. Na taková slova nebyl zvyklý, proto zrudl až za ušima. Celý život měl pocit, že je svým rodičům na obtíž, byl zmatený a nevěděl co si má myslet. Neochotně se vyhrabal z těch měkkých pokrývek, dobalil své věci a oknem skočil na střechu, kudy se dostal do kuchyně. Tiše se proplížil do spíže a nabral zásoby, o kterých doufal, že mu vydrží alespoň na týden. Jídlo v této době již nebylo takové, jako dřív; svíčkovou měli v tubě a knedlíky v prášku. Ušklíbl se nad představou týdne jen o těchto „sračkách“, lisovaných kostkách plných živin a vitamínů, ale bohužel nevalné chuti.

            Jako by snad slyšel šustnutí, popadl batoh a několika kroky se dostal k oknu, ze kterého bez problémů vyskočil.

„Kurva, asi jsem si vyvrkl kotník!“ zaklel a až pozdě si uvědomil, jak hlasitě. Jeho otec otevřel dveře a mířil na něj devítkou: „Mam tě smrade. A teď zalez do postele než ti upálim rozmnožovací ústrojí!“

            Nemohl uvěřit svým uším a posléze ani očím, když zjistil podle senzorového čidla, že jeho otec je vražedný kyborg model T s nevybíravým naprogramováním slovníku.

„Kurva, já se snad vodsaď nedostanu,“ zaklel.

„Jo utíkat bys chtěl, jo?“ ušklíbl se na něj kyborg, jenž býval jeho otcem, když tu se jeho výraz změnil a horovým hlasem začal hlásit: „Chyba v systému. Chyba v Matrixu. Ustřelení koulí tvého adoptovaného syna se nepovoluje!!!“

„Já jenom říkal, jak moc mě ta noha bolí,“ řekl a ‚vystřelil‘ do svého pokoje. Kyborg zkolaboval a z jeho ústového reproduktoru se ozývalo: „Bzz, ůůz, vzm, brm, krum, chram, křup, křup. Doporučena sebedestrukce systému.“

„Mami, mami kde jsi?!!“ když si všiml, že stojí šokovaně u dveří, uchopil ji do náruče a s obrovskou bolestí v kotníku vyběhl co nejdál od svého kyborg-otce.

„Mami, ty jsi to věděla? Že je to kyborg?“ zeptal se.

„Sváťa,“ řekla jako ze sna, pak se probudila: „Cože?! Ano, totiž ochraňoval nás.“

„Hmm no a jaksi potom,“ pokračovala, „ nevydržel mou náruživou povahu a posedlost sexem, až mu to chudákovi vlezlo na mozek.“ Pokrčila smutně rameny. Chlapec odvrátil pohled, takovou odpověď skutečně nečekal. Poté, co se v nejdůležitější chvíli dozvěděl tyto hrůzná fakta, jeho cesta byla vážně ohrožena, nechtěl nechávat svou matku na počátku vážné choroby tak samotnou. Jevila syndrom sexus maxus, která v počátečních stádiích není až tak nebezpečná. Časem se však z choroby vyvine monstrum, které začne sexuálně obtěžovat celé své okolí. Třeba by ji mohlo vyléčit, kdyby se přestěhovala, pomyslel. Ale nebyl si tím jistý a tak se rozhodl, že ji zabije a přibije na totem jeho boha, boha Onanu.

            Protože jeho matka blouznila, tak se ani nevšimla, že se ji snaží zabít. Už se ji chystal bodnout, když ho cosi srazilo k zemi, kolem něj se z posledních sil přehnal jeho otec-kyborg  a řval: „Vezmu si tě sebou do hrobu, ty sexuální mašino, která mi zavařila šrouby!“

„Do prdele. Ten fotr všechno posere,“ zaklel. Kyborg přestal bodat do jeho matky a okřikl ho: „Sklapni Prasklá gumo a táhni tam, kam jsi chtěl, než jsem se zavařil…“

„Ty vole. Já se z tebe poseru,“ utrhl se na kyborga, „ Nejdřív mě nepustíš z domu a ….. seru na to. Tě péro!“ Kyborg vystrčil prostředníček a zařval: „Fuck you, ty sráči a užij si to Gumáku!!“

„Měl bych zmizet, než mě znásilní,“ zamumlal, popadl baťoh a rychlým krokem vyrazil. Byl to dlouhý a náročný den, slunce za ním už zapadalo a on rychle vyrazil, aby za sebou nechal tu krvavou podívanou. Jeho otec se zdál být nekrofil, a proto se ke své minulosti nevracel.

            Nevěděl jak je to možné, ale když se následujícího rána probudil v lesíku vzdáleném 100m od jeho domova, celý rozlámaný a rozbolavělý; seděla vedle jeho lože, jestli se tomu dalo říkat, krásná blondýnka. Hned po barvě vlasů zaregistroval její poprsí, rychle odvrátil hlavu, nechtěl být stejný jako jeho matka a otec. Ale v duchu si myslel: To jsou ale kozy! Nejmíň 4 … a dělalo mu problém nezačít slintat.

„Nazdar kuře,“ pozdravil blondýnku.

„Nazdar sekáči, přišla jsem, protože ten tvůj puch je cítit na 100 honů, člověk si chce žít ráno a místo toho abych nosila plynovou masku. Vykoupej se smraďochu!!“ zvedla se a s nakrčeným nosíkem odkráčela.

„Jsem si říkal, co to tu páchne…“ zamumlal a zavolal na dívku: „Počkej, mam tu Old-Spice, dráč pro muže, nastříkam se a pokecáme.“

            Dívka se začervenala a řekla: „ Pospěš, než chcípnu.“

„Tss, tss, tsssss, tss, sakra už došel, ale myslim, že to stačilo, už sem můžeš jít!!“

„Já jsem agentka 4. Spírs, Britney Spírs. A ty?“ Týý brďo, tak ta je drsná, pomyslel si a také se představil, avšak zatajil své pravé jméno, protože se styděl.

„Já jsem Polystyren PVC, ale říkej mi Styrene, jsem syn sexuálního kyborga.“

            Měl hlad, a proto vyndal tubičku, na které stál nápis: INSTANTNÍ SNÍDANĚ – TOASTY A POMERANČOVÝ DŽUS. Britney se na něj zvědavě podívala a řekla: „Tý jo, ty máš tu novinku, jo? Když mi dáš, tak ti zazpívam Toxic.“ Slibovala.

            Hodil po ní zvědavý pohled a s myšlenkou –snad-po-ní-pak-neskočim- jí podal svou snídani. Hladově to do sebe nasoukala a poté začala vřeštět s úctyhodností paviána: „Lalala, la, la , lá, la, lalala, Toxic, toxic, toxíííííc….“ Guma ji nechal zpívat, ale v duchu si myslel, no co, zpívat to neumí, ale nebudu nad ní lámat hůl. v posteli snad bude lepší…..

            Doufam, že si vzala nějaký sexy prádlo a né nějaký po babičce, pomyslel a díval se na její taneční kreace. Ještě chvíli se tak kroutila, ale pak se náhle zarazila užasle ukázala na jeho nohu.

„Jé, ty máš ňákej nateklej kotník… co se stane, když ti do něj píchnu prstem?“ zeptala se Britney přiblble.

„Bude tě to bolet, radši to nedělej,“ řekl a pomyslel ježiš, ta musí bejt úplně vymletá. Ale stále byl ochotný, to s ní zkusit, postavu má sexy a přece jen, při sexu se nemluví.

„Hele, víš, že to, cos měla k snídani, jedli kosmonauti ve 20. století?“ zeptal se, jako by to snad mohla vědět. Ale ta mu vytřela zrak:“ No jasně, že to vim, tak blbá zase nejsem a nemysli si, že nevim, o co ti jde, a neříkám, že mi to vadí, ale nejdřív si mě musíš něčím zasloužit a taky….. se UMEJT! Bye, bye.“ řekla a tentokrát odešla nadobro a Guma osaměl, aby mohl přemýšlet nad jejími slovy.

Dal si na uši sluchátka a pustil si záznam, co si nahrál u té ulici na příšerně staré MP3. A slyšel: Brmly brmly, mumly mum, my jsme ti, co k Altíkům chtěj, mrmly, díza je naše, tam je nám hej. Glogly, glogly…. Puf!!“

„No to mě poser,“ a z nebe na něj spadlo hovno.

„Ty vole, co to…“ divil se, to ovšem do té doby, než nad sebou spatřil létající talíř Žumpaňák. „Do prčic, dneska lítaj Žumpaňáky???“

            Znovu se zamyslel nad tím, co nahrál a řekl: „Až se tam dostanu, tak ty přiblblý alfáky postřílim. Nesnáším alfáky. Odedneška mi říkejte Vrah alfáků. Jednou ovládnu celý svět!“ Na hlavu mu spadlo další hovno a zezhora se ozvalo: „Táhni ty ujetej pankáči… Royal Gigolos, lá, lá, la…“

„Teď už nemam u Britney šanci zazoufal a rozplakal se. Náhle se mu nad hlavou ozvala rána, jak se srazily dva Žumpaňáky, z prvního, toho který na něj házel hovna, zněli Scooteři a z druhého pro Gumu rajská hudba, Sex Pistols.

            Začal si zpívat text a ze Žumpaňáku Sex Pistols se ozvalo: „Hej kámo! Nechceš někam hodit?“

„No jasný, ale mam silnej problem. Potřeboval bych se umejt. Smrdim jak prase…“ dodal znechucený sám sebou. V tu chvíli ho zasáhl proud vody se saponátem s příchutí jahod. Mělo to téměř nadpřirozené účinky a z něj a z jeho šatů se vyhrnuly proudy špíny, podíval se do kalhot a užasl: „Fíha, vono to čistí i slipy a dokonce i šulina. Děkan vole.“

„Nemáš zač. Tak se nakopni a nasedej, ne?“

            Guma zjistil, že se vydal na úplně jinou stranu; zkrátka měl špatnou prostorovou inteligenci.

„Ty vole, kam to lezeš, sotva si se vykoupal a spadneš do další žumpy!“ volali na něj punkeři a on se rychle točil, když uslyšel osudný hlas: „Hej sekáči, čekam tu na tebe. Vod hoven už nejsi, tak tě beru. Navíc jsem ti koupila novej pičifuk… teda … penisfuk.“

„Co, co? Tys byla v erotickým shopu?“ zablekotal, ale v mysli mu vytanuly pubertální představy.

„A pak kdo je tady blondýnka,“ zahihňala se. „Vlastně blondýn. Já myslela novej deáč, ty Kene, i když ne ten tvůj Old-Spice, ten byl nechutnej. Koupila jsem AXE….“

„Dej to sem. Už mam pokrk těch prodavačů deáčů s erotickými názvy….“ řekl a natáhl se po AXE.

„Nastříkal se a nasadil zamyšlený výraz: „Je na tom napsáno AXE, vypadá to jako AXE, ale ….. smrdí to jako hnusný holčičí sračky!!!! Ty mrcho! Cos mi to dala? Fialky v prášku?!!“

            Nasadila nevinný výraz: „Já?! Myslíš, že bych ti snad …. fňuk …“

„Tak sorry kotě, ale nemysli si že na sebe budu plácat tu tvojí Rexonu nebo Lady Speed Stick,“ ujistil ji, ale mysl mu už zase zaplnily její ňadra. Tentokrát ho to pohltilo, uchopil ji do náruče a začal ji vášnivě líbat. Jí to zřejmě nevadilo a líbání se stupňovalo a zrychlovalo a jeho ruce se pomalu, pomaličku začaly sunout pod její tričko, rozepnuly podprsenku a ….

„Fuj, ty hajzle,“ pleskla ho přes ruce. „Pokračování příště.“

„Eh?“ slina mu ukápla na zem. Zářivě se na něj usmála.

„Ty muj Styrénku, polystyrénu. Nemůžeš chtít všechno tak hrr.“

„Já nevim, co vy holky furt máte…“ řekl a pokrčil rameny.

„Já zas nevim, co vy kluci pořád máte. Prsa sem, prsa tam…. Jsou to přece jenom prsa…. Ne?“ zeptala se konverzačním tónem Britney.

„Já bych řek, že nejde jenom o prsa. Podle mě jde, uhm, no…. i o jiné části těla, uhm, než jen o prsa,“ zrozpačitěl Guma.

„Ty seš tak sladkej, Předevšim, když nesmrdíš až za hrob,“ rozplývala se Britney, když tu zasáhl punkáč z Žumpaňáka a zařval netrpělivě: „Spírsovko, přestaň flirtovat a posaď se na prdel a ty šedouši šplhej. Hodim ti universál kondom a von tě k nám vyzvedne.“

„A to si mam jako vlézt dovnitř? Tomu říkam 100% ochrana,“ a začal se smát.

„A dá se v tom dejchat? A vůbec, sám smrdim po jahodách, tak se ještě nechci,“ podíval se na krabičku, „udusit vůní banánů.“

„Já ti kdyžtak dam dýchání z úst do úst, jo?“ ujistila ho o bezpečnosti kondomů a pomyslela: Snad nepraskne.

„Jo a vyčistila sis zuby, ty křečkovice?“ okřikl ji Gumy, už ho těma svýma kecama začínala pořádně srát! V tu chvíli dupnul svým ultrabolavým kotníkem a spadl do bláta.

„Tý prasé. Tak to si na ňákej sexík nech zajít chuť, dokud zase nebudeš vonět!“ zařvala Britney, Guma na ní ukázal fakáče a začal se soukat do kondomu.

„Už mi dej pokoj. Kdo má tu buzeraci furt poslouchat. Trhni si nohou a vypadni!“ zaječel. A tak si Britney trhla nohou, vypadla ze Žumpaňáku a rozbila si šišku. Guma se za ní vohlídl a vítězoslavně řekl: „Ha a teď smrdíš taky!“ To teď bohužel nevnímala, protože se jí z hlavy valila červená.

            Žumpaňák se vznesl a zamířil směrem k té ulici, kam se chtěl původně Guma dostat. Byla to odpadní stoka, plná lidských výměšků a tak bylo Gumovi hned jasné, proč tam Žumpaňák zamířil, nechápal však, proč tam chtěl on sám. Jak můžu nechápat, když to je ulice, odkud zmizely ty dvě postavy, zauvažoval Guma.

„Už mi asi hrabe,“ dodal Guma a promnul si rukama obličej. A pak zjistil, že ho nebolí hlava, ale kotník. Byl z toho tak vyděšený, že dostal epileptický záchvat a začal se divoce zmítat na podlaze Žumpaňáka. Řidič se na něj otočil a napral to do stromů, přičemž se Guma probudil a zjistil, že ho pouze ohrožoval Lord Voldemort z Jupiteru.

„Já jsem Lord Voldemort, ale jinak se jmenuji Radek co vyjebe ti zadek,“ zahřměl hlas z hůry a na Žumpaňák se snesl Barman.

            A pak Superman začal oblétávat planetu proti rotaci, aby vrátil to co pojebal a Guma zaječel: „Nééé déja vu,“ a bolest v kotníku začala ustupovat.

„Déja vu. To je chyba v Matrixu. Barman není Superman. Radek ti nevyjebe zadek, ale má tuze krásný zadek. A Britney nemá velký prsa, ale PRDEL jedničku!“ zněl Gumovi hlavou hrozivý hlas Lorda Voldemorta.

            Všude bylo ticho až na motor Žumpaňáku a Guma si konečně uvědomil, že si místo normální snídaně dal herák v kombinaci s perníkem; pěkně v tom lítal. Snažil se zvednout, ale nohy ho neudržely, takže spadnul znovu na zadek, Britney si toho všimla a pravila: „Ty ses teda Styrene pěkně sjel. Co já s tebou budu dělat? Smrdíš, seš zfetlej a ještě voláš nějakého posranýho Voldemorta!“

„Avada Kedavr…“ a znovu usnul.

„Nech ho bejt, je to trubka a nech si ode mě udělat potomka. Bude lepší než se Styrenem, Britney,“ vábil ji jeden z punkerů a řidičů Žumpaňáka.

            Nejdřív naznačila, že by radši zvracela, ale pak se Žumpaňák zhoupl a Britney hodila šavli. A poté hlubokým hlasem prohlásila: „Be hungry!“ Ta instantní snídaně asi byla napraná anti-heliem, které po nějaké době způsobovalo změnu hlasu. A nejen to, ale způsobovalo i mírné pomatení smyslů a rozumu.

            Punker nastavil první mínus kosmickou rychlost a zastavil ruční brzdou v ulici, kam se chtěl Guma dostat.

„Sem si chtěl?“ zeptal se, nakop ho do prdele až vyletěl a chystal se odletět, ale Guma volal: „Britney? Ty se mnou nepůjdeš?“

„Ach Styrenku,“ řekla a za svitu reflektorů pohodila hlavou a utíkala ke Gumovi.

„Přece nepůjdeš s tím smraďochem, ke všemu negramotným, Britney?“ rozhořčil se Punker.

„Lepší smraďoch než punker s bruslí na hlavě,“ řekla pohrdavě.

„Jaká brusle na hlavě ty peroxidová mrcho se silikonovýma kozama? Vyliž si!“ nasral se punker a flusnul na ní pořádného kedra, ale Britney nastavila ruku, kedr se ve vzduchu zastavil a poté se  za svistu vzduchu rozpleskl svému majiteli do oka. Pak jen dodala: „Matrix je všude.“ A Guma mdlým hlasem mladého paroháče přitakal: „Aby taky ne … Britney ty máš silikonový kozy??“

„Ne mam chiquity a ne jedničku prdel,“ řekla a do očí se jí dostaly slzy.

„Jaký chiquity?“ vykulil oči Guma a nad tím jemu neznámém slově.

„Jako ty banány,“ řekla prostě. Než stačil Guma něco odvětit, vložil se do toho punker a stíral si kedra z oka.

„Tak se tu mějte vy hrdličky, my letíme, a hlavně Britney nepřijdi do jiného stavu a ty Styrene si na ní dej pozor. Její krycí jméno je Brinity!“ zašeptal výhružně!

„To znamená, že jsem vyvolený… Jak se tedy jmenuju?!“ obrátil se na agentku 004. Najednou se obrátil druhý punker, stáhl si kápi z hlavy a prohlásil: „Já … Jsem Orfeus, a ty jsi Pííívooo….“ dořekl drsný hlasem a Guma přemýšlel, jestli je to skutěčně ten Orfeus, co zná Achilea. Ale pak usoudil, že za všechno může herák s perníkem a že ten bílej prášek na zemi snad není ANTRAX.

„Hej Britney, co je to ten bílej prášek na zemi?“ zeptal se bojácně a dělal, že si Orfeovskýho přízraku nevšímá, Píívoo je přece tak debilní jméno pro vyvoleného!

„Ne antrax to není, to poznam podle pachu. Ale ve skutečnosti se jmenuješ Peo Anderson,“ odpověděla. To je snad osud, zaklel Guma a také si čichl k prášku, načež hlasitě vykřikl: „Tý volee, to je normálka vitamín C!“

            Žumpaňáci raději odlítli a Peo podal Brinity MP3 se slovy: „Co tam slyšíš?“ Brinity se zaposlouchala a poté důležitě prohlásila: „Sů tam ňáké divné klikyháky!“

„To seš úplnej výmaz? Nebo nevíš, že klikyháky se dají nazývat pouze texty? Je to v učebnici češtiny kapitola 2 podkapitola 1. Je to napsaný v obsahu,“ podivil se Peo na Brigitinou neznalostí.

„Prosimtě nedělej chytrého, nebo si to ještě rozmyslim a poletim s Bruslí a Orfeem. Já se učila jenom bojový sporty….“ zakončila a srazila jedním chvatem Gumovi vaz.

„Sice jsem byl chvíli na tom divnym bílym nádraží, ale ty si myslíš, že VyVolený z Primy zemře po zlomení vazu? Ha?“ vyzvídal.

„Tak sorry. Podcenila jsem tě. Ale kdybys zhebnul tak bych tě stejně nechtěla.“ Omluvila se, ale potom zářivě dodala: „Ty znáš Pergnerovou? Mohla bych dostat její autogram?“

„No jasně,“ mrknul na ni a zaposlouchal se do té mizerné  nahrávky. A slyšel to samé a tak si ulevil: „Shit! Je to na nic, Britney, chtělo by to ňákej dešifrovač, nejlépe Kubík, typ mrkev – jahoda.“

            Britney popřemýšlela, nad hlavou se jí rozsvítila žárovka (a pak že musí být zapojena do zásuvky – vynálezy moderní doby) a řekla: „Mrkev! Jahoda a Kubík! Počkat, ale vo Jahodovi se nebavíme..., že ne?“

„Myslíš Džehodu? Toho nadnárodního zločince, do jehož hledání byly zapojeny všechny složky O.B.? Dokonce i zásahovka Tampons?“ vzrusil se Guma a cítil, jak je mu těsně v kalhotách.

„Jo, Bejbi. Ale o menstruaci se teď nebavíme.Řeknu ti, co je v té MP3,“ řekla a dala si na uši sluchátka. „Háblmua, hababůů, tak praví Bůh: Smrt Altíkům gmlfp nechte je bejt. hippie a punk je hej! … A teď je část, kterou fakt nerozluštim. Zní to jako glogly glogly, ale to nedává smysl. No a poslední slovo je kouzelná formule PUF!“ Guma překvapeně vydechl.

„Takže to má co dělat s Bohem? Ale křesťanství přece zaniklo už před několika staletími! Tak teď jsem z toho jelen…“

„Ale pořád se o něm mluví, i když je to zakázané. Schválně, kdo řekne hlasitěji Glogly, Glogy!“ zakřičela.

„GLOGLY, GLOGLY!“ zařval hrdelním hlasem Guma a náhle se mu něco zarylo hluboko mezi koule a když shlédl, viděl, že je to poklop od kanálu. A ozvalo se: „Heslo!“

„Do prdele, jaký heslo?“ vykřikl rozhořčeně Guma a přitom si třel bolestivé místo mezi nohama.

„Ty teď mluvíš jak taťka šmoula,“ zahihňala se Britney: „Heslo? Hovno kleslo. Nebo že by metal? To je přece něco mezi punkem a hippie.“ Oba dva se zamysleli a přitom je sledoval zelený mužíček koukající z poklopu.

„ Bude to trvat ještě dlouho?“ řekl mužíček otráveně.

„Tak tedy METAL!“ zakňučel Guma. Mužíček se poškrabal na hlavě a pak vyskočil a zařval Gumovi do ucha: „SMŮLA!“

„Fajn. A okamžitě mi zavolej ty dvě postavy, co tu procházely předevčírem! Kapišto?!“ zaječel Peo a držel se za ucho.

„Takhle na něj nemůžeš, Styrenku. Toho si musí vzít do parády drsná Brinity,“ pronesla drsným hlasem a pak mužíka kopla tam, kde se podle jejího úsudku nacházely jeho genitálie.

„Když mě budeš kopat do mozku, tak brzo nebudu mít žádný mozkový buňky,“ řekl mužík a popotahoval.

„A kde máš vlastně, hmm ….. rozmnožovací zařízení?“ zeptal se zcela zaujetě Guma. „To jako v mozku?“ vykulil oči.

„Já vám je zavolám,“ brečel mužík, „hlavně už mě nééchejtee bejt!“ O svým rozmnožovacím ústrojí se samozřejmě nehodlal bavit, ale Guma se rozeřval jak malý děcko.

„Táák, kde jeee máš?“ křičel a z oka mu ukápla slza.

            V tu chvíli se tam objevily ty dvě postavy se špičatýma ušima a dvojhlasem promluvily: „Má je v PRDELI. Dáma odpustí…. Tady vlastně žádná není. Peo a Briniti. Jak jste mohli?!?! – Jak jen můžete být takhle zasraní?!“

„No my jsme vás hledali, měli jsme vás natočený na MPtrojce, protože chci pryč!“ vyklopil Guma a Britney doplnil: „Chceme, Styrenku!“

            A tak prošli pračkou a rukama tisíců elfů až se leskli a voněli a žili v novém udrobovaném světě i s 26 dětmi až do smrti.

 

…

 

Do Styrenovy, Peovi, Vyvoleného, Gumovo smrti. Britney ho utrápila! Peo Anderson skončil slepý, zabodnutý všemi 26 dětmi – Džejhodou, Stračkou, Petkou, Pivčou, Helčou, Anakinem, Chottem a Chottovou (čtěte francouzsky – [šotem a šotovou]), Zimou, Tritolem, Kolenem, Šmícou, Vohradou, Prudilem, Morfeem, Agentem, Smithem, Baštou, Kačkou, Podzimkem, Pejřinou, Böhmi, Kásou, Řízou, Svodkou a Lochmínkou.

            Ach jak ho ta rodina měla ráda – láskou (by) ho zabila. A Guma si oddychl, když konečně přišel do své nové reinkarnace a začal znovu jako bakterie a to bakterie SARS. Nebo jako ptačí chřipka? Kdo ví a asi se to už nikdo nedozví, leda možná ten, kdo ho chytne. A už to prasklo! (Guma) A malér je na světě!! Však ona si ho zase najde, jen se nebojte; to ty by ses měl bát … Styrenku. Mwahaha!

 

…

 

„Paní Britney, s lítostí vám oznamujeme, že jste HIV pozitivní.“

„A mam ho,“ usmála se spokojeně.

„NEEEEEEEEEEEEEEEEE!“

 

 

 

---