Runner - 1. kapitola

Jamie zavřel dveře, hodil batoh na zem, zapnul přehrávání záznamníku a otevřel ledničku. *PÍP* ,,Zdar,  kámo, tyve, sem v pytli. Píše se teda z tý chemie? Tyve, seš tu? Kua! Tak pak kólni, jo? Pic...“ *PÍP* ,,To je blb,“ zamumlal si pro sebe Jamie a otevřel balíček se salámem. *PÍP* ,,Tady Mike. Hej! Kde to vázne? Kdy bude ten program pro CA Suprise? Protože jestli si myslíš,…“ Jamie vytáhl z kapsy disketu a položil ji na stůl, ,,…nebudeš, je ti to jasný?! Koukej sebou hejbnout!“  *PÍP* James Gripps Junior položil dva plátky onoho salámu (nebo šunky, či co to bylo…) na housku a zakousl se. *PÍP* ,,Jamie? Včera jsem dokončil látku. Nejdřív jsem jí zkušebně aplikoval na krysu. Žádná reakce. Potom na Bena, ale… ale-a…“ hlas se zajíkl. Jamie odložil housku. Hlas prof. Grammeho poznal hned. Ben byl jeho pes… ,,Jamie! Potřeboval bych pomoct, pár věcí jsem na ten pokus sehnal někde jinde, nerad bych to rozebíral… zkrátka zkus přijít co nejdřív, prosím…“ *PÍP*

Doleva na Carridon Road. Jamie odbočil a sesedl z kola. Ve vchodu do domu se málem srazil s nějakým mužem. ,,Pardón,“ hekl cizinec a vyšel na ulici.  James vyklusal po schodech do prvního patra, prošel kolem bytů nájemníků a zamířil výš, do druhého patra, které měl profesor sám pro sebe. Hned jak uviděl dveře, bylo mu jasné, že je něco špatně. Obvykle totiž dveře nevisí jen na jednom pantu. ,,Profesore, ne!“