Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Telefon

29. 05. 2008
0
0
1086
Autor
Hrochomen
 

 


 

Haló já zvoním, tvůj telefon říká,

zvedni mě prosím, pak ještě třikrát,

nikdo však nepřichází.

Ač mikrofon řve z plných plic,

tak pořád jen ticho a nic,

vibrace rozhýbou stůl,

volá ti zas nějákej vůl,

je tři čtvrtě nebo snad půl,

sama si jak v plotě kůl.



Ref.:

Za oknem prší,a i tvou duši blesky ti protínaj,

si jedna z mála co za to stála,tak proč tě nevnímaj.

Svíčka ti hoří,jak voda v moři život ti utíká,

pro jednu lásku svět se nerozboří,ani nic neříká.



Haló já zvoním,do ticha hlásí,

kde jste kdo prosím,kdo co chce asi,

je hrozně neodbytnej.

Vnímáš ten protivnej zvuk,

vnímáš a je ti to fuk,

zase už nemáš svůj den,

sedíš tu samotná jen,

ať klekne už baterka v něm,

ať skončí ten příšernej sen.


Ref.:Za oknem......


Haló já zvo...,a najednou chcípnul,

buď došla šťáva,nebo ho típnul,

hlavně že nevyzvání.

Od dveří ozval se hluk,

bouchání pak ani ťuk,

nejspíš už vypadl ven,

zůstáváš v šeru čtyř stěn,

tohle je fakt blbej den,

pro jednu s tisíce žen.


Ref.:Za oknem......


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru