Puzzle 31/5/2008/3

DITTMAR CHMELAŘ Jarmila Moosová

CHCI BÝT PODPRSENKOU TVÝCH MYTICKÝCH ŇADER ZA ČELNÍHO ÚTOKU VŠECH ESKADER TVÉ TOUHY, ABYCH BYL V TOBĚ ASPOŇ OKAMŽIK POUHÝ NEŽ VŠECHNO V TOBĚ DEFINITIVNÉ ZAPOMENE NA OPOJNOU VŮNI MÉHO Z TEBE CHTÍČEM POSEDLÉHO SEMENE CHTĚL BYCH BÝT ÚŽLABINOU NA ROZHRANÍ TVÝCH HÝŽDÍ, PO KTERÉ MÁ RUKA ZADÝCHANĚ SJÍŽDÍ A DYCHTIVĚ JE ODDĚLUJE OD SEBE JAK DĚLÍ ZA BOUŘKY DEŠTĚM NALITÁ OBLAKA ZEMI OD NEBE... A PAK JAKO KOLIBŘÍK CHCI ZA LETU ZABOŘIT SVŮJ ZOBÁK DO TVÉHO ŠŤÁVOU PŘEKYPUJÍCÍHO KVĚTU A ZAZPÍVAT TI PÍSEŇ PÍSNÍ O TOM, ŽE MŮJ SOSÁK UŽ NETRPÍ TÍSNÍ, ŽE MÁ NADRŽENÁ KREV V NĚM NEVYVOLÁ V TOBĚ VŮBEC ŽÁDNÝ VJEM. Chtěla bych sochou být již tvoje ruce tvoří zbytečně nezdobit místa co se jim dvoříš zhmotnělou představou být za nocí i za dní nemyslet na bolest na "padni komu padni" tvou chci být jedinou múzou uprostřed davu dát se ti k objetí a snad i ztrácet hlavu pro jedny záchvěvy co vplížily se kdysi chtěla bych chtěla bych... teď s tvými rukopisy hraju si po chvílích a zdá se mi že chřadnou vzpomínky na blízkost vždyť neměli jsme žádnou!!! uprostřed luceren už knoty zhasínají bez vizí bez příprav lásky se podobají rychleným brojlerům nedbale vykostěným - snad socha zvítězí když nevšímal sis ženy

---