Skrytý půvab židokracie

Autor prohlašuje, že následující dílo je uměleckou reflexí tzv. "alternativních" zpravodajských webů, jako je zvedavec.org nebo cz.altermedia info. Autor s těmito weby, zcela nepokrytě šířícími nenávist a antisemitismus, nesouhlasí. Není antisemita a následující text není antisemitský, nýbrž radikálně parodický.

Klečel na rozpraskané pláni, na které se kam až oko dohlédlo vršily hromady lebek a kostí v pruhovaných hadrech, a kde na obzoru stovky komínů chrlily kouř který zcela stínil oblohu, ozařovanou jen táborovými reflektory...

Vedle něho stáli dva pánové, kteří za ním přišli tentýž den ráno. "Jsme z občanského sdružení Spolek přátel židokracie - sdružení pro monitoring nenávistných pnutí," řekli mu, a pak ho omráčili paralyzérem a nasadili mu pouta.

Sem ho vzali, jak řekli, aby mu protřeli oči... a to taky udělali... ale nejdřív mu ukázali všechno:

Vstupní bránu, nad kterou byl rafinovaně překroucený citát z Danteho Inferna v hebrejštině, tedy měl být rafinovaný, ale do překladu se vloudilo pár chyb a tak nakonec vůbec nedával smysl...

Obrovské futuristické pece, s designem jako od Gigera, ve kterých probíhalo spalování ve stejné komoře jako zplynování, pouhým zapálením Cyklonu B. Vysoce výbušný plyn šlehal ven z ventilů, které zabraňovaly roztržení komory, v dlouhých plamenných jazycích...

Tyto pece měly skutečně kapacitu, aby spálily požadovaných 6.000.000 židů v daném šibeničním termínu, a dokonce, v případě nedostatku židů na spálení byl připraven zázračný inkubátor, kde měli být množeni klonováním... ( - "je to z peněz od Nadace pro oživení památky holocaustu", řekl mu jeden pán.)

Byly tu také speciální jámy na pálení, nebo spíš grilování dětí, kolem kterých běhali esesmani v převleku za čerty, chřestili řetězy a bodali vidlemi do nebohých žiďátek, která se zoufale snažila vyšplhat z jámy plné žhavého uhlí... ("to čumíš, kryptofašisto, co," zasmál se jízlivě první pán. "Pravé autentické židovské děti z roku 1944, dodané naším časovým agentem s krycí identitou Oscar Schindler. Dokonalý bluf.")

Vzali ho i do továrny na mýdlo z židovského tuku, které se pak balilo do pestrobarevných obalů značek, jaké běžně nakupoval v hypermarketu ( - "každý na sobě nese tu vinu, každý se někdy myl židem," šeptal s pobožnou hrůzou druhý pán) a neušetřili ho ani pohledu do jámy s nehašeným vápnem ( - "je přesně restaurovaná podle vyprávění polského zvěrolékaře...").

Nakonec mu skutečně protřeli oči... kyselinou sírovou. "To taky dělali židům," řekl mu první pán. "Víš, Jeníku," dodal druhý, "židům vlastně dělali úplně všechno. Dělali jim věci, o kterých vlastně ani nevíme, jestli měly za účel lidskou degradaci nebo prostě jen totální genocidu, nebo zda vůbec nějaký účel měly. Na tomto výzkumu dodnes pracují desítky vládních i nevládních komisí dotovaných z fondů Evropské unie."

První přikývl, a po chvíli se zeptal: "Tak co - ty stále trváš na Osvětimské lži? Ty stále popíráš, po tom, co jsi viděl, Holocaust?"

Slepý muž se rezesmál jako šílenec: "Ne... Já Holocaust nepopírám... CHACHACHA! Já... Já ho schvaluju!"

---