Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZážitky s.r.o.
13. 06. 2008
2
4
819
Autor
Fagus
V poslední době se množí agentury slibující nevšední zážitky. Podnikatelé si navzájem darují seskok padákem, romantickou noc v přepychovém hotelu, let stíhačkou, den s popeláři.. Zážitků co hrdlo ráčí.
Představte si, že vás přivážou ke kůlu, a kolem naskládají polena. Jako když se pálí čarodějnice.
Z nedalekého kostela zní zvony, dokonalá kulisa. Nemůžete se pohnout, ale statečně trpíte. V něčí ruce se objevuje oheň. Začíná vám být horko. Pěkně hloupá hra! Plameny nesměle olizují chodidla. Nadáváte, řvete, prosíte. Nic.
Kde se tu vzalo tolik čumilů?
„Člověče, myslíš že ho fakt upálí?“
„Já bych do toho nešel. Co když z toho nevyleze?!“
„Kecy, chce se předvádět. Exhibicionista!“
Křičíte že to není žádné divadlo, ale kouř vás dusí. Bolest začíná být nesnesitelná. Přichází vám na mysl písnička, kterou jste slýchávali v dětství. Tiše si ji zpíváte. Objevují se před vámi obrazy blízkých. Ženy které jste ve svém životě milovali, přátelé, oblíbená místa, domov.
Zase ta šílená bolest. Proboha kdy už mě odvážou? Chcete řvát že sem nepatříte, ale hlas vás neposlouchá. To je konec! V dálce zahřmělo. Zanedlouho po vás zbyde jen hromádka popela, kterou pár chlápků v montérkách smete do řeky...
Chcete to také zkusit? Zážitek najdete v katalogu pod názvem: „6. července 1415.“
Představte si, že vás přivážou ke kůlu, a kolem naskládají polena. Jako když se pálí čarodějnice.
Z nedalekého kostela zní zvony, dokonalá kulisa. Nemůžete se pohnout, ale statečně trpíte. V něčí ruce se objevuje oheň. Začíná vám být horko. Pěkně hloupá hra! Plameny nesměle olizují chodidla. Nadáváte, řvete, prosíte. Nic.
Kde se tu vzalo tolik čumilů?
„Člověče, myslíš že ho fakt upálí?“
„Já bych do toho nešel. Co když z toho nevyleze?!“
„Kecy, chce se předvádět. Exhibicionista!“
Křičíte že to není žádné divadlo, ale kouř vás dusí. Bolest začíná být nesnesitelná. Přichází vám na mysl písnička, kterou jste slýchávali v dětství. Tiše si ji zpíváte. Objevují se před vámi obrazy blízkých. Ženy které jste ve svém životě milovali, přátelé, oblíbená místa, domov.
Zase ta šílená bolest. Proboha kdy už mě odvážou? Chcete řvát že sem nepatříte, ale hlas vás neposlouchá. To je konec! V dálce zahřmělo. Zanedlouho po vás zbyde jen hromádka popela, kterou pár chlápků v montérkách smete do řeky...
Chcete to také zkusit? Zážitek najdete v katalogu pod názvem: „6. července 1415.“
4 názory
Pěkný námět, který se nabízí spíše jako vtipně pojatý, máš to na můj vkus zbytečně hororové. Prostě si rád pohráváš se smrtí, s náměty konce..:-)
:)
jojo romantická noc na padáku, zoskok z hotela, let s popelárami, deň so stíhačkou hmmmm
Ďakujem, neprosím, mám síce rada teplo, ale tak maximálne do 25 stupňov celzia a v tieni:)))